Sladování humnové
Sladování na humně je dosud nejrozšířenějším a prakticky nejoblíbenějším způsobem výroby sladu.
Humno je prostorná, obvykle klenutá, často podzemní nebo polo podzemní místnost, tvořící svým rozsahem největší část zastavěného prostoru každé sladovny.
Důležitým požadavkem je, aby se dala bez obtíží udržet v prostoru humen pokud možno po celý rok stálá, poměrně nízká a od teploty vnějšího vzduchu neodvislá teplota. To vyžaduje silné obvodové zdivo a tepelnou isolaci zdí i střech. Nejvhodnější je teplota kolem 10° C. Musí být postaráno o dobrou ventilaci, proto se staví vzdušné větrací kanály s přívodem vzduchu asi 40 cm nad podlahou s odváděcími otvory ve stropě.
Obzvláštní pozornost musí být věnována podlaze humna, ježto zrno leží při klíčení po celou dobu přímo na podlaze a pro řádné vedení hromad nesmí podlaha ovlivňovat ani vláhu, ani teplotu klíčící hromady. Podlaha se skládá ze dvou vrstev. Nejprve je asi Í5 cm silná vrstva dobře prohněteného jílu který se nanáší v tenkých vrstvách a stejnoměrně se udusá, (jinak by se dodatečně ssedal a tím by se v podlaze tvořily trhliny). Na tuto isolační vrstvu přijde teprve vlastní dlažba. Dlažba musí být co možná bezespárná, nesmí ani vodu přijímat (protože by hromada na ní položená vysýchala), ani ji ve spodních vrstvách vydávat a musí se snadno čistit. Dříve se pokládala dlažba z dobře pálených cihel nebo z délek ze sohlenhofenského vápence. Dnes se užívá dobrého betonu, na povrchu hlazeného.
Podlaha musí mít dostatečný spád k protilehlým stěnám, aby voda nezatékala pod hromady, a kolem obvodových zdí musí být provedeny odvodňovací žlaby, zajištěné sifonovými závěrami.
Okna nemají být příliš velká, mají být usazena až pod stropem, »mají být otevírací, aby se mohlo podle potřeby větrat; obvykle jsou ještě opatřena uzavírací žaluziovou okenicí. Zasklena mají být modrým sklem, aby se zabránilo vnikání přímého slunečního světla na hromady.
Vodní rozvod má mít dostatečnou světlost a kohoutů má být tolik, aby se mohlo bez dlouhých hadic používat vody k mytí i rosení.
Dlažba humen se má čistit kartáči po předchozím navápnění a to po každém odstranění hotového sladu * před každým vymáčením nové hromady.
Stěny i strop se mají častěji bílit čerstvě hašeným vápnem. K snadnějšímu udrženi čistoty se obvykle spodní část stěn do výše asi 1 m opatří cementovým nátěrem nebo dobrou isolační asfaltovou barvou, aby se zdi kolem hromad mohly vodou splachovat. Výkonnost humen se počítá průměrně na 100 kg vymáčeného ječmene asi 3,4 až 3,6 m. Vedou-li se hromady na humně osm dní, pak musí být na humně vedeno denně osm hromad a celková plocha humen je asi 28 m2 na každých 100 kg denně vymáčeného ječmene.