Praktický návod k zacházení patentním přístrojem na plnění lahví se současným korkováním.
Patentní přístroj k plnění lahví – stáčečka uvádí se následovně v činnost:
Do vzdušního kotle načerpá se vzdušním čerpadlem vzduch na tlak 2 atm., načež se sud narazí jehlou. Vzdušní roura od rozdělovače , spojí se pod manometrem se vzdušní rourkou rozdělovače na plniči a druhý konec rozdělovače na plniči další trubkou se vzdušním kohoutem narážecí jehly. Konečně spojí se plnič s jehlou hadicí. Nyní možno se stáčením počíti, což děje se následovně:
Na vzdušním kotli nalézající se kohoutek se poznenáhla otevře a vpustí tlak rourou k plniči a odtud k sudu, načež se vzdušní i pivní kohoutek na narážecí jehle poznenáhla otevírají. Poté přikročíme k přístroji, otevřeme vzdušní ventil (knoflík), aby se mohl skleněný cylindr naplnit tlakem. Po ukončeném naplnění ventil opět uzavřeme.
Nyní vstoupne na šlapadlo přístroje, aby se podložka k láhvi poněkud snížila a postaví láhev na tuto. Povolením šlapadla zvedne se podložka s lahví do výše a přitlačí hrdlo láhve do gumového kroužku (kloboučku), který se v přístroji nalézá. Nyní nadzvedneme kouli u korkovačky, vsuneme korek do konického otvoru a vrazíme jej dovnitř, po té učiníme pohyb pákou s pravé strany na levou. Tímto otočením kohoutového vřeténka otevřeme nejprv přítok vzduchu a pak přítok piva, tak že toto počíná do láhve vyplněné protitlakem (stlačeným vzduchem) bez pěnění téci. Mezitím postavíme druhou láhev pod druhou rourku, načež se právě uvedený postup u druhé láhve opakuje.
Kdyby se první láhev úplně nedoplnila, tedy se kohoutek na odpouštění vzduchu táhnutím poněkud pootevře a to jen na tak dlouho, pokud teče pivo do láhve bez pěnění. Jakmile je láhev dostatečně naplněna, tedy se uchopíme rukojetě obou pák, rukojeť plné láhve zatočí se na právo a rukojeť druhé doposud prázdné láhve na levo, čímž uzavřel se přítok piva do plné láhve a otevře do druhé, tudíž prázdné láhve. Plná láhev se pak koulí a tyčinkou zakorkuje a odebéře, načež se pod kohout postaví nová láhev, se kterou se pak v opačném pořádku manipuluje.
Vyňato z ilustrovaného cenníku firmy Emanual Barth v Praze, 1909
J. Vindyš, továrna na pivní stroje Praha-Smíchov.
První a nejstarší továrna na pivovarské stroje byla založena roku 1896
“J. Vindyš & Comp. Specialfabrik für Brauerei – maschinen und Apparate für Kellereiwirtschaft, Metallgieserei, Turgeräte- , Dampfkessel, Armaturen und Motoren Fabrik. Smichow – Radotin“
Vlastní slévárna kovů.
Ústřední kanceláře a továrna v Radotíně
Prodejní kanceláře a sklady Smíchov, Vinohradská.
Filiální továrna Vilno a Petrohrad, Rusko.
Roku 1891 započala úspěšně s výrobou tělocvičného nářadí a dodávala jej na Sokolské slety v Praze, Brně, Záhřebě a Lublani.
Později transformována na J. Vindyš a Spol, Praha. Společnost s r. o
Vyrábala mimo jiné také hasičské žebříky a motory.
Dělník Josef Vindyš z Jičína byl zaměstnán jako strojník v továrně a když naschromáždil trochu kapitálu, osamostatnil se a otevřel si na Smíchově vlastní dílnu, kde vyráběl potřeby pro hospody. Dílna se v době rozkvětu průmyslu a zvlášťě pivovarského úspěšně rozvíjela, až se stala největší v oboru a musela ke svému růstu zakoupit nové pozemky s výhodnou polohou u dráhy v Radotíně, kde vystavěla další továrnu. Vyráběla zejména stáčecí stroje pro láhve se zátkováním a samočinnou regulací protitlaku, výčepní zařízení, veškeré druhy tlakostrojů, pivních pump, zátkovaček, korkovaček. Dále ventily a kohouty z červené litiny a mosazi pro veškerý průmysl.
Vindyšův přenosný parní přístroj ku propařování pivních trubek se používal v pivovarech k čištění tlakostrojů, stáčecích strojů a veškerého pivního vedení kde ulehčil sládkům práci, ale hlavně velmi pomohl hospodským v zlepšení kvality čepovaného piva díky čistým trubkám.
J. Vindyš, první pražská továrna na pivní stroje, vystroje ku parním strojům a kotlům, kovolitecká slévárna a továrna na vzorné tělocvičné nářadí Praha-Smíchov, Vinohradská ul 806 doporučuje co specialitu své patentní úplně zdokonalené stáčecí stroje na pivo do lahví se současným zátkováním i bez zátkování. Veškeré druhy tlakostrojů, pivních pump, zátkovaček, a jiné potřeby pro hostinská zařízení, dále parní ventily a kohouty všeho druhu z červené litiny, mosazi, železa, od nejmenších do největších rozměrů pro veškerá odvětví průmyslová.
Nejnovější isobarometrický plnič lahví „Triumfátor” dodává firma Emanual Barth v Praze.
Nejpevnější, nejjednodušší a nejodolnější konstrukce, téměř výhradně z mosazi a červeného bronzu. Jednoduché ovládání, jen jedena rukojeť. Bezpečný, bezporuchový provoz.
Bez předstřikovače. Plnění absolutně bez pěny a bez přetékání. Žádné rozbité lahve. Ani kapka ztráty piva. Pivní lahve jsou plněné velmi nízkým tlakem. Pohodlné čištění. Nedochází ke ztrátě oxidu uhličitého. Vhodný pro všechny velikosti lahví. Žádné přenastavování vidlic při plnění lahví různých objemů a výšek hrdla.
„Triumfátor” má oproti ostatním novým konstrukcím, s nimiž tento přístroj ve světové soutěži často již zápolil, tyto výhody:
Kohoutky se v rychlém tempu z polohy klidu uvedou do plnící polohy ihned a nikoli, jak u jiných systémů, na dvakrát, kterýžto postup mýlí začasto i zkušené dělníky a vždy pěnění piva způsobuje.
Mohou tudíž veškeré láhve bez ohledu na jejich výšku a výšku jejich hrdel dohromady plnění býti, aniž by bylo třeba kohout do jiné polohy uváděti.
Zdvih kohoutu je značně menší, čímž se práce obsluhujícího personálu u veliké míře usnadňuje. Pivo teče kohouty ihned na plno a nikoli jen po kapkách a při tomto přístroji není té nejmenší ztráty na pivě neb kyseliny uhličité.
Plnění děje se při zcela nízkém tlaku: stačí již jen 0,2 až 0,5 atm.
Shromažďovač není vyroben pouze z jednoho kusu, nýbrž každý z plnících kohoutů má svůj vlastní shromažďovač, následkem čehož může každý přístroj dle potřeby zvětšen býti.
Výkonnost jest značně větší a popřípadě dvojnásobná, jako u amerického přístroje. Obnáší na jeden kohout asi 250 půllitrových lahví v hodině.
Přístroj nemá žádných hadic a takových částí, které se rychle opotřebují. Až na podstavec sestává výhradně z mosaze, červené litiny a bronzu.
Přístroj se dodává o 2-8 kohoutech a s patentními ochrannými koši, jejíž vrchní část se automaticky otevírá.
Průmyslový podnik, továrna a strojírna Novák & Jahn, vznikla v Praze-Bubnech v roce 1865 spojením výrobce pivovarských strojů a zakladatele kanceláře pro zařizování pivovarů a sladoven pana Josefa Vincenta Nováka a Richarda Jahna, vystudovaného strojního inženýra, vedoucího zemědělské kanceláře zaměřené na lihovarnictví.
Strojírna Novák & Jahn se řadila k předním evropským firmám v oboru a vedla si znamenitě v domácí konkurenci. Pro pivovary, lihovary, sladovny a škrobárny vyráběla moderní varny na topení přímým ohněm nebo parou, třídírny, filtry, stáčecí stroje a veškerá transportní zařízení. Dále také anglické hvozdy, sprchové chladiče, kalibrátory sudů a mnoho dalšiho.
Firma Novák & Jahn vybavila více než 10 pivovarů v Praze, také všechny čtyři plzeňské pivovary a Český akciový pivovar v Českých Budějovicích
Pražské pivovary vybavené firmou Novák & Jahn:
Akcionářský pivovar na Smíchově,
Pražské pivovary v Holešovicích,
Měšťanský pivovar na Královských Vinohradech,
Akciový pivovar, Praha XV-Nusle,
Společenský pivovar pražských sládků v Braníku,
Praha první pražský akciový pivovar se sladovnou v Podbabe,
Praha pivovar pana U. Meislera „u zlaté štiky,
Praha pivovar p. J. M. Schary-ho „na Slovanech”,
Praha Libušinka pivovar kollegialní kapitoly na Vyšehradě,
Strojírna Novák & Jahn v Praze vyrábí aparáty k sušení pivovarského mláta patent Hecking. Při použití zpáteční páry strojů parních nestojí sušení žádných výloh, při použití páry direktní jsou výdaje jen nepatrné.
Více jak 200 sušáren jest již v činnosti.
Právě se zařizují pro pivovar p. Antonína Drehera v Terstu jeden apparát, pro pivovar pp. W. Waldštejna synů v Nuslích u Prahy dva apparáty.
Rozpočty a veškerá vysvětlení u strojírny Novák & Jahn, Praha-Bubny.
Výhradné právo výroby apparátů pro mocnářství rakousko-uherské.
Novák & Jahn továrna na stroje, kotlárna, mědikovectví, kovolitectví, Praha-Bubny, dodávají úplná zařízení pivovarů a sladoven, jakož i
plány pro novo a přístavby.
Zvláštnosti:
Parní pánve pro rmuty a mladinku.
Úspora paliva 50% oproti topení ohněm. Rychlé a jednoduché regulování. Rmuty nemohou se připáliti. Žádné opravy. Upotřebení kondezační vody ku napájení parního kotle. Spálení neb tržení dna nemožné. Úspora místa, větší čistota. Jemná, chlebnatá piva. Topiště a komín pro pánev úplně odpadá. Snadný přístup.
Patentní dvojité hvozdy osvědčené soustavy pro výrobu světlého i tmavého sladu.
Mechanické obraceče sladu patent Hochmuth.
Patentní mačkadla na slad s dvojitým pohybem válců, nejlepší soustava.
Sušidla mláda, zimotvorné stroje.
Parní stroje a kotle všech velikostí a soustav.
Sprchové a skříňové chladiče.
Nejlepší doporučení, prospekty zdarma.
Firma Novák a Jahn vyrábí zimotvorné stroje soustavy Habermannovy, o jichž výtečném chodu a prospěchu nejlepší vysvědčení dosti důkazů podávají. Na obr. 38, jest znázorněn plynový aparát stroje tohoto.
Co další výrobek uvádíme sprchové chladiče pro mladinku pivní, záparu, výpalky atd., jichž chladicí plocha z jednotlivých na sebe postavených měděných rour po stranách mosaznými spojkami v celek spojeny, pozůstává, na litých podstavcích spočívající a za příčinou čistění velmi
přístupny jsou.
Obr. 41. Mačkadlo na slad systému Novák a Jahn. Patentní mačkadla na slad s dvojitým pohybem válců, kterými
se nejen značná úspora sladu, ale i také rychlejší čeření docílí došlo
toho největšího rozšíření.
Na sta dobrozdání a vysvědčení
stojí u zmíněné firmy k disposici
k nahlédnutí, a jest nejlepším dů
kazem o osvědčenosti stroje tohoto,
že do veškerých zemí v Rakousko-
Uherském mocnářství, do Německa,
Belgie, Francie, Švýcarska, Ruska,
Švédská, Anglie, dále do Bul harska, Srbska, Itálie, ano až i do zámořských zemí dodány byly.
Novák a Jahn, strojírna Praha-Bubny. Od založení závodu roku 186o byly následující větší pivovary a sladovny zařízeny:
Podkováň akciový pivovar se sladovnou,
Nové Dvory u Kladna pivovar pana Daneše,
Loučka u Nového Jičína pivovar pana Leopolda Kudielky,
Nová Paka akciový pivovar se sladovnou,
Mýto akciový pivovar se sladovnou,
Česká Třebová akciový pivovar se sladovnou,
Sezemice pravovárečné měšťanstvo,
Praha první pražský akciový pivovar se sladovnou v Podbabě,
Náchod měšťanský pivovar,
Klatovy akciový pivovar se sladovnou,
Lipník společná sladovna,
Liteň pivovar a sladovna pana J. Daubka,
Staňkuv akciový pivovar se sladovnou,
Strakonice pravovárečné měštanstvo,
Mšeno akciový pivovar se sladovnou,
Hradec Králové pravovárečné měšťanstvo,
Znojmo pivovar pana Th. Maurala,
Košíř pivovar pp. Reitlera a Libitzkého,
Praha pivovar pana U. Meislera „u zlaté štiky,
Litoměřice společný pivovar „Elbschloss,
Unhošt pivovar pana Em. Urbana,
Meran (Tyroly) pivovar pana Jos. Euchse,
Karlovy Vary pivovar pana Ant. Webra,
Zlonice pivovar J. J. knížete Edurd. Kinského,
Něm. Brod pravovárečné měšťanstvo,
Sissek-(Slavonie) pivovar p. M. Blaua,
Krakov (Halič) pivovar p. B. Gunziga ml.,
Romny (Rusko) pivovar p. Ed. Petříčka,
Příbram pravovárečné měšťanstvo, Horní Beřkoviee pivovar pana Josefa Černýho,
Práč pivovar p Jos. Kašpara,
Jablonec n. Nisou pivovar p. barona Oppenheimra,
Nymburk pivovar p. M. Jelínka,
Jindř. Hradec pivovar J. O. hraběte Jaromíra Černína,
Plasy pivovar J J. knižete Metternicha,
Rumburk pivovar J. J. knížete Jana Lichtensteina,
Praha pivovar p. J. M. Schary-ho „na Slovanech”,
Wilhering u Lince pivovar pana Jós. Niklasa,
Domažlice pravovárečné měšťanstvo,
Mor. Ostrava pivovar p. M. Strassniamm,
Stanislavov (Halič) pivovar p. P. Sedelmayera,
Muros-Vásárhely (Sedmihrady) pivovar p. K. Krafita,
Hodkovice u Liberce pivovar p. W. Svobody,
Rakovník pravovárečné měšťanstvo,
Bílina pivovar knížete Morice z Lobkovic,
Tupadly knížecí Auerspergský pivovar,
Nasavrky knížecí Auerspergský pivovar,
Český Brod pravovárečné měšťanstvo,
Dolní Počernice pivovar barona z Deszenyfi,
Planá městský pivovar,
Preystadt (Horní Rakousy) měšťanský pivovar,
Praha Libušinka pivovar kollegialní kapitoly na Vyšehradě,
Beroun pravovárečné měšťanstvo,
Mnichov u Mariánských Lázní měšťanský pivovar,
Místek (Morava) výčepní měšťanstvo,
Kraslice pivovar pp. Lili & Bohm,
Zaczernie (Halič) pivovar p. dama rytíře z Jedrzejwicz,
Rosice (Morava) pivovar svob. pana Hirsch-Gerentba,
Písek pravovárečné měšťanstvo,
Velké Březno pivovar pánu Eckelmann a Wolfram,
Teplá, klášter, pivovar kláštera Praemonstrati,
Chotěšov pivovar knížete Thurn-Taxise,
Vrchlabí pivovar knížete Czernín-Morami,
Dzikow (Halič) pivovar hraběte Tarnowského, Kladruby pivovar knížete Windischgraetze,
Sarajevo (Bosna) pivovar Lówy-ho,
Ouřiněves pivovar p. AI. Tichého,
Skawina (Halič) pivovar p. Albína Kollorosa,
Krásíkov (Sehwanberg) pivovar knížete Loewenstein Wertheiin-Kosenberga.
Z velkých cizozemských staveb budiž uvedeno několik vynikajících staveb mezi jinými:
St. Etienne (Loiře, Francie) Société Anonyme des Brasseries Austro Franeaise a Paris (Pivovar na 80.000 hektok piva ročně),
Varšava (Rusko) první pivovar na pohyb parní pp. Kyjok a Lydke, Korf (Rusko) panský pivovar, Varese (Itálie) pivovar p. A. Lorettiho, Bělehrad (Srbsko) parní pivovar pp. II. Bailony a synů, Soíia (Bulharsko) pivovar p. Bogdana Proška, Slivno (Bulharsko) Société d e lu Brasserie B u lg a r e ,,S a g la s ie “ , S a r a je v o ( B o s n a ) p iv o v ar L o w y h o , R o m n y ( R u s k o )
pivovar p. Ed. Petříčka, Sabac (Srbsko) pivovar p. Panty L. Ivurtwitse,
Valjevo (Srbsko) pivovar p. Lazara W. Lazarevitse