MOTOLSKÝ PIVOVAR, Praha XVII, Motoly
Motoly je starodávna, u Prahy blíže Košíř ležící osada, při silnici, vedoucí z Berouna ku Praze. Připomíná se již v listině Plasského kláštera z roku 1146 a uvádí též v listině z roku 1228 mezi statky Svatojiřských jeptišek (klášter sv. Jiři) na Hradě pražském. Tak zůstalo zčásti až do roku 1421, ač jistá část motolské osady byla majetkem kláštera strahovského a jiná patřila ve XIV. století panům z Tetína. Zmíněný řád jeptišek postoupil v roce 1328 své dědiny v Motolech doživotně proboštu u sv. Jiří v Praze. Podle strahovského urbáře z roku 1410 náležela
část osady motolské, a to tři dědiny se sedláky a dvorem, řečeným „Košířská niva“, klášteru strahovskému. Již tehdy se v motolské osadě pěstovalo víno.
Císař Zikmund zapsal Motoly městům pražským, což v roce 1459 bylo obnoveno. Oboje části byly později od duchovních držitelů vyplaceny. Roku 1738 koupil převor konventu, řádu Maltézských rytířů u Matky boží pod Řetězem v Praze III, František Tauffer z Rovin, pocházející ze staré české šlechtické rodiny, ze svých prostředků Motoly pro konvent a určil jeho výtěžky pro převory tohoto konventu. Sám jich užíval až do své smrti 25. března 1745. V roce 1747 náležela osada Motoly s příslušenstvím již právně řádu Maltézských rytířů. Cena statku tehdy činila 46.000 zlatých. V pozemkové knize (Praha) je ve vložce č. 952 — Motoly kat. č. 8 zapsáno: „Na základě instrumentální knihy 474 E 10 zapsaného majestátního dopisu, Wien, ze dne 11. května 1754, instrumentální knihy 736 H 12 zapsané žádosti detto v Praze ze dne 10. září 1754 a instrumentální knihy 949 D 2 zapsaného apelačního dekretu, detto Praha ze dne 26. března 1810 N. E. 1897, vloženo vlastnické právo pro Maltézský rytířský řád (Ordensconvent)“.
Dalšími uživateli výnosu motolského maltézského panství a pivovaru byli: František Dominik Špinka z Helfenthalu, převor, uživatel Motola od 17. V. 1745 do 25. II. 1761; Jan Bernard, převor, od 2. VII. 1763 do 16. VII. 1769; Jan Nepomuk Mayer, převor, od 28. X. 1769 do 21. X. 1807; František Serafín Wilhelm, převor, od 18. XI. 1807 do 5. VII. 1822; František Xaver Stockloew, převor, od 2. IX 1822 do 17. IV. 1858; Jan Nepomuk Klaudis, koadjutor Stockleowův, od 17. IV. 1858 do 2. III. 1859; Jan Jareš, převor, od 12. III. 1859 do 26. XI. 1888; Ferdinand Warter, převor, od 27. XI. 1888 do 14. XII. 1903; Josef H a m r š m i d, převor, od 15. XII. 1903 do roku 1919. Sommer uvádí ve svém díle „Rakonitzer Kreis“ z roku 1845, na stránce 214, že Motoly sestávaly ze dvorce s panským domem, z pivovaru, zařízeného na 30 sudů 2½ vědra piva, z vinopalny, z hostince, kovárny a mlýna.
Město Praha, sledujíc po prvé světové válce myšlenku podporování stavebního ruchu a provedeni rozsáhlých regulací, navázalo jednáni s řádem Maltézských rytířů, jehož představený sídlil tehdy ve Wienu, o koupi motolského statku, jednání skončilo podpisem tržní smlouvy. Trhovou smlouvou ze dne 23. února 1922 koupen statek Motoly, zapsaný ve vložce č. 952 zemských desek, obcí hlavního města Prahy v celkové výměře 331 ha 67a a 46 m², za obapolně ujednanou trhovou cenu 3,300.000 bývalých československých korun. Kupující obec převzala práva a povinnosti, jež vzešly podepsanému konventu ze smlouvy nájemní, dané dne 31. prosince 1907 a 1. března 1909, kterou byl pivovar čp. 8 v Motole pronajat panu Josefu Richterovi s tou změnou, že týž bude platiti počínaje rokem 1922 po dobu zbývající nájemné ve výši 6000 K. Pokud se jednalo o živý a mrtvý inventář, byly rozhodnými smlouvy uzavřené s nájemcem pivovaru v Motole.
V které době byl v Motolech seřízen pivovar, nepodařilo se v dostupných tou dobou archivech zjistiti. Se vší pravděpodobností se pivo v
motolském pivovaře vařilo pro potřeby statku, snad i majitelů, již drahné časy. Řád pronajímal pivovar různým sládkům, v roce 1898 nájemcem pivovaru byl sládek Š u b r t. Asi v roce 1901 najal pivovar sládek Vojtěch Richter, pivovar byl za něho seřízen na var 60 hl. V uvedeném roce až do roku 1906/7 se pohybovala výroba mezi 5-6000 hl, později výroba se zvyšovala a v letech 1909 až 1912, kdy novým nájemcem se stal sládek Josef Richter, činila výroba as 9600 hl. V letech 1911—1915 se vařilo 9 až 11.000 hl. Ve válečných letech 1917/18 činil kontingent tohoto pivovaru 126.976 hl. V posledních letech první světové války výroba silně poklesla.
Chvalně znám byl výrobek pivovaru „13° Richtrův ležák”.
Půldruhého roku poté, kdy se majitelkou panství a pivovaru stala obec pražská, byla výroba piva v motolském pivovaře zastavena. Stalo se tak v září r. 1923. V pivovaře zřízen byl pak sklad piva.
Fr. Vik. Konečný
Časopis pro pivo, slad a chmel
GAMBRINUS, ročník 5 (72), v Praze dne 12. ledna 1944