Pojišťováni sladu zeleného (syrového) proti ohni. Jak známo, přistoupily pojišťovny na základ přání, vysloveného o valné hromadě rakouských vyrabitelů sladů v Brně r. 1886 na pojištění zeleného sladu proti ohni. Nyní leží před námi statistické výkazy o rozšíření, jakého tento nový druh pojištění nabyl. Veškerých 14 společností pojišťovacích, které pojištění sladu zeleného zavedly, uzavřelo r. 1886,
2 pojištění s prémií 38 zl., r. 1887, 30 pojištění s prémi 616 zl. a r. 1888, 42 pojištění s prémií 1066 zl.
Výlohy za technické dobrozdání, tiskopisy atd, v skutek uvedení tohoto druhu pojištění obnášel na 500 zl. Škod bylo dosud v obnosu 1864 zl.
Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 1, 1. ledna 1891
Emanual Barth v Praze
Stroje a potřeby pro pivovary a sladovny.
Filiálka v Kievě, Rusko
Založeno 1872
Kanceláře Emanuel Barth Praha
Vyznamenán: Spolkem pro průmysl pivovarský v království českém, Rakousko-Uherským spolkem sládků a sladmistrů ve Vídni, na výstavě architektury a inženýrství v Praze a jiné.
Písarna a sklady, Senovážná ulice č. 56,
Telefon číslo: 287
Firma Emanuel Barth Praha dodává pro rok 1909 následující položky:
Armatura ku kotli
Armatura k tlakostrojům
Bedny na láhve
Emanual Barth v Praze, sklad veškerých potřeb pro pivovary a sladovny
Broky emailové
Broky ocelové
Čerpadla vzdušní, automatická, elektrická, vodní, na kotli
Čistič vzduchu
Deska nástěnná na láhev s kyselinou uhličitou
Destičky, k záklopkám
Držadla na kontrolní skla, držátka korků
Filtry na pivo
Finimetr
Hadice gumové k plnění lahví, hadice pivní, hadice vzdušní
Hlavy okrasné ku stojanu
Chladič na láhve
Chytač oleje
Jehly narážecí
Kapsle cínové na láhve, Kapslováčky
Kartáčky k čistění lahví, Klíč k zám. na kyselinu uhličitou
Kohoutky, k tlakostrojku, vypouštěcí, kohoutky vzdušní
Kohouty načínací , kohouty výčepní, kohouty do sudu
Konvičky pivní
Kontrolní skla
Korkovačky s pákou, korkovačky ruční, korkovačky strojní
Korky do lahví
Kose na láhve
Kotle vzdušní, kotle s čerpadly
Kroužky gum. k zákl.
Láhve na kyselinu uhličitou
Lednice na láhve a sudy
Ledničky
Isobarometrický stáčecí stroj na sudy firma Emanual Barth
Mačkadla korků
Manometr
Míry litrové
Nálevky pivní
Obaly slaměné
Odzátkovačky
Ohřívač jídel, ohřívač vody
Okrasy k výčep, stojanům
Pasteurisační přístroje
Pípy dřevěné, pípy mosazné do sudů, pípy pěnicí
Pračky na korky
Prášek k čistění pivovodu
Přidržovač zátek
Přístroje k čistění lahví ruční, k čištění pivovodu
Přístroje ku kapslování lahví, přístroje ku korkování, mačkání korků, k namáčení lahví, ku nalepování etiket, přístroje k paření korků
Pyramidy na láhve
Regulátor vzduchu
Rozdělovač vzduchu
Roury cínové
Řidič vzduchu
Sběrač oleje
Skla kontrolní
Sklenice pivní
Skříňky na láhve
Sloupky výčepní
Soudky výčepní, spojky pivní, spojky vzdušní
Stojany na láhve, stojany výčepní
Stolice výčepní
Stoly výčepní
Stroje k čistění lahví, stroje ku namáčení lahví, stroje k nalepování’ etiket, stroje k plnění lahví, přeplakování lahví, zátkování lahví
Tácy k výčepním stolům
Tlakoměr
Tlakostroje úplné, čerpací, vodní tlakostrojky pivní, ruční
Transportér lahvových košů
Troubele k plnění lahví, ucpávky do jehel
Valník na lahvové koš
Ventilátory
Ventily přeplakovací, redukční na kyselinu, ssací, sudové, vzdušní a zpáteční
Vozíky na láhve
Vyplakovače lahví a sklenic
Výtah na lahvové koše, vytahováky korků, vyvozovač páry
Vývrtky korků
Záklopky na láhve
Zámyčky redukční na kys. uhl
Zařízení k mytí lahví
Zátkovačky
Zátky korkové
Známky na pivo
Před rokem zmínil jsem se v „Kvasu, o první várce ku kteréž použito chmele klatovského z roku 1889.
Piva byla všeobecně chválena. Pobádal jsem ku správnému pěstování chmele v krajích, kde dříve znamenité chmelnice bývaly. V letošní kampani a sice dne 14. prosince 1890 použil jsem ku várce 72 hektol. 11,5° sacch. mladiny opětně „klatovského“ chmele,vypěstovaného panem Jos. Mayerem, na podnět řiditele hospodářské školy, p. R. Treybala. Jako roku loňského byl jsem s chmelem klatovským i letos úplně spokojen. Chmel vyniká jemností, velice příjemným aroma a co se zjevů při pracích ve varně jakož i vydatnosti týče, rovná se nejlepšímu zboží žateckého červeňáku. Mladina řádně povařena, zčeřila se na stokách chladicích jak “havran“, kvašení bylo úplné normální, krásná chuť a vůně mladého piva jest jemně příjemná doufám, ano mohu již předem ujistiti, že piva z této várky bude rovněž znamenité!
Chmel, jejž jsem koupil a upotřebil, byl dán k prozkoumání technickému lučebníku, panu F. Kunratovi v Plzni, který podává následujíc zprávu:
„Vzorek letošního chmele z chmelnice pana stavitele Majera v Klatovech, zaslán mně byl p. řed. Rud. Treybalem ku podrobnému a chemickému rozboru, a maje za to, že výsledek tež zajisté přispěje k tomu, aby se pěstování jeho v krajích pošumavských větší péče a píle věnovala, než dosud se dálo, uveřejňuji rozbor tento ku prospěchu českého hospodářství, jemuž má být pobídkou skvělý výsledek pokusné chmelnice při škole hospodářské v Klatovech, a chmelnice stavitele p. Jos. Majera a dále proto, že výsledky též budou i širší kruhy pivovarnické zajímati.
Hlávky jsou uzavřené, podlouhlé, zašpičatělé, na stopce 1 mm tlusté, průměrné 30 mm dlouhé
Velikost hlávek obnáší průměrné 30—35 mm. Barva jich jest světle žlutozelená. Jen nepatrný podíl hlávek jevil okraje listenů načervenalý.
Výsledek mechanického rozboru byl tento :
Stopky 5,34 %
lodyžné listy I,92 %
vřetena 6,80 %
plod 0,81 %
listen 80,32 %
moučka 4,81 %
Rozbor chemický podal tento výsledek:
Vláha a ztráta sušením I0,20 %
Podíl rozpustný v étheru ….I5,90 %
Podíl rozpustný v líhu 33,46 %
Lupulinu étherem extrahovaného 9,06 %
v tom je slupek 2,32%
a lupinu 6,74%
lupulinu mech. získáného 4.81 %
úhrnem lupulinu 11, 55%
Výsledky získané řadí chmel tento mezi naše nejlepší chmele české — rakovnické i žatecké a jest patrno, že půda klatovská jest taková, aby v ní s prospěchem i ve velikém mohl býti pěstován. Leží nyní jedině na rolnictvu pošumavském tohoto odvětví se chopiti, a nepochybujem, že práce bude provázena zdarem a hmotným výtěžkem.
Dle statistických dát pěstuje se chmele sice nad spotřebu, však tuším, že by nebylo na škodu, pěstovati chmel i tam, kde výbornou jakostí se vyznamenává a přestati tam, kde jen druhy podřízenější ano úplné hrubé práci a namáhání hospodáře odměňují.
Ohražuji se proti domněnce, že bych pro Klatovsko snad z nějaké ziskuchtivosti psal: chraniž bůh! Mám dosti na tom, že každý šenkýř nyní chce býti dodavatelem ječmene — potom bylo by to zlo u nás rozhodně ještě horší. Avšak skutečně dobré zboží dá se vždy dobře upotřebiti. Klatovy mají půdu ku pěstování dobrého chmele, avšak majitelé pozemků nemají, jak se zdá, vůle, k důležitému i výnosnému
podniku hospodářskému přiložiti pilné, přičinlivé ruky. Zdá se mi to i z okolnosti, že ku várce 14. prosince m. r. ustanovené, na uctivé pozvání závod náš navštíviti a přesvědčiti se očividně o upotřebení vypěstovaného chmele, ač přítomnost svou přislíbili, vyjma prvního dodavatele „klatovského chmele”, p. Majera, nedostavil se ani jediný, čehož jen lituji! Těžko k dobru nutit, kdyby takové polohy, půdy atd. měli naši spolubratři němečtí, jsem jist, že zakrátký čas jinak by krajina vypadala. Ovšem bez práce, bez základu hmotného chmel neporoste, aniž dá užitku. Něco za něco, nic zanic!
Pivo vyleželé podá opětného důkazu, že při racionelném a rozumném chmelaření půda klatovská tak jest mocna ploditi chmel výtečné jakosti, jako půda žatecká a rakovnická a rozhodně lepší než ouštěcká. Posečkejme !
V Praze, 29. prosince 1890.
(Přehled povětrnosti jednotlivých měsíců f. 1890.)
V lednu bylo počasí většinou teplé, tak že sládci a hostinští s dokládáním ledu měli dosti velké potíže; teploměr totiž po celé druhé dvě třetiny měsíce neklesl ani pod bod mrazu. Rovněž i sněhu byl nedostatek, tak že panovaly obavy ohledně zdaru osení.
V únoru střídaly se pršky s mrazíky, jichž použito na dokládání ledu. V druhé polovici mrzlo až do konce měsíce, ovšem byla však půda sněhu prosta.
V měsíci březnu po několika mrazech dostavila se jarní povětrnost, kteráž potrvala až do konce, tak že s pracemi polními pospícháno o překot.
Březnová povětrnost potrvala i v dubnu,což bylo vzrůstu rostlinstva velice na prospěch.
V květnu bylo počasí rostlinstvu a vůbec osení velice příznivo, jsouc většinou teplé a provázeno častými dešti.
V červnu dostavily se za teplé povětrnosti vydatné deště, jež potrvaly s malými přestávkami až skorém do konce července, tak že hospodářové nedůvěřivé hleděli budoucnosti vstříc.
Počasí červnové nezměnilo se ani v červenci, tak že obilí, zvláště v těžších půdách, silně počalo lehati, ano nastávaly obavy, aby nepočalo na stojatě hniti. Podobné stezky jako u hospodářů ozývaly se i v kruzích sládkovských. Nejen že okazovaly se špatné vyhlídky na jakost ječmene, ale nejlepší dva měsíce, doba výletů atd., kdy výčep nabývá obyčejně větších rozměrů, byly ty tam.
V měsíci srpnu— v době sklizně — dostavily se zejména na Moravě silné lijáky s krupobitím, jež sklizni velice byly na újmu. Podobně bylo i v Čechách, jen že v míře poněkud menší.
V prvních dnech měsíce září nastaly také v Čechách ohromné lijáky, jež v několika dnech způsobily na miliony škod a sřícení věkopamátného mostu Karlova. V druhé polovici počasí se vyjasnilo, tak že bylo možno aspoň se sklizní chmele pokračovati.
V první polovici října byla povětrnost polním pracím dosti příznivá a obilí v lehčích půdách počalo pěkně vzcházeti. V druhé polovici dostavily se již mrazíky, jež byly sklizni bramborů a řepy nemálo na závadu.
V první polovici listopadu povětrnost opět se oteplila, 22. dostavil se však prudký liják, následkem jehož nastala nová povodeň, kteráž, kdyby byl neuhodil mráz, ještě horších mohla způsobiti škod povodně první.
Na počátku prosince opět značně se oteplilo, tak že zamrznuvší ku konci listopadu řeky následkem roztálého sněhu zvedly své ledové pokrývky a led mocným proudem razil sobě cestu přes ochranné hráze. Však již druhý den na to dostavil se silný mráz, následkem čehož voda značně opadla a led zůstal na mělčinách vězeti.
Co tyto řádky píšeme, vykazuje teploměr až 10° R. pod nulou, kteráž teplota s malými změnami panovala po celé vánoce.
Nakládání ledu v Praze i po venkově jest v plném proudu. Na části Vltavy, kterouž spravuje obec pražská ve vlastní režii, prodává se povoz ledu sládkům (pro pivovary) po 90 kr., hostinským po 1 zl. Led jest čistý, krásný a nejlepší síly.
Pro bryndáni piva stál opět minulý měsíc jistý hostinský v Berlíně před soudem, aby se ze skutku mu za vinu kladeného zodpovídal.
Dřívější hostinský, nyní majitel domu, v jedné z ulic berlínských, měl výčep piva bílého a bavorského a prodal jej roku 1887 hostinskému M. Ku prodanému inventáři náleželo také několik set lahví piva bílého (Weissbier), jež později staly se předmětem soudního procesu. Kupec zdráhal se totiž lahve ty zaujednanou cenu zaplatiti, tvrdě, že většina piva bílého jest úplně zkažena a k požívání neschopna.
V procesu tom, kterýž rozhodnut v neprospěch M., vypověděl podomek nynějšího obžalovaného přísežně, že na poručení obžalovaného stočené jím pivo bílé značným množstvím vody jakož i zbytky bavorského piva promíchal. Z tohoto takto povstalého piva bílého prodána také jistá část hostinskému M.
Na základě této výpovědi vznesena obžaloba na majitele domu i na podomka a sice pro, falšování potravin.
Znalec v oboru hostinství vylíčil zmíněné „Weissbier“ jako odpor vzbuzující, hustou břečku, po jejíž požití piják při nejmenším musel by dostati žloutenku, a soudní chemik uznal jednání to za falšování nejhrubšího způsobu. Na základě výroků těch odsoudil soud obžalovaného domácího ku pokutě 300 m., spoluobžalovaného podomka pak, kterýž jednal pod vlivem svého chlebodárce, k pokutě 20 marek.Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 1, 1. ledna 1891
František Ringhoffer Smichov – Praha, firma založená roku 1771, nalezla cestu do pivovarů našich hned v prvních letech.
Továrna na stroje, slévárna železa a kotlárna, válcovny na měd a hamry
Továrna na vagóny a tendry, továrna na zboží měděné a kovové
Specielní oddělení pro stavbu, zařízení a rekonstrukci pivovarů a sladoven.
Varny na vaření piva s topením přímým ohřevem.
Sladovny a hvozdy pro slady plzeňské, vídeňské a bavorské.
Stroje ku čištění ječmene a sladu. Obraceče sladu a dopravníky vyfukovací.
Pneumatické sladovny soustavy Gallandovy.
Stroje chladící a ledotvorné soustavy Lindeovy. Výrobní právo pro Rakousko-Uhersko.
Parní stroje a parní kotle nejosvědčenějsí konstrukce
Vagony ku dopravě piva s chlazením a vytápěním.
Typickým příkladem jak velké hodnoty vznikají houževnatou pílí technicky zdatného řemeslníka, jest vznik a rozvoj pozdějšího koncernu “Závody Ringhoffer – Tatra a.s.
F. Ringhoffer Smíchow
Do Prahy přichází v roce 1769 mědikovecký tovaryš František Ringhoffer, který roku 1771 zakládá mědikoveckou dílnu na Starém městě pražském. Vzkvétající živnost vlivem tehdejšího pokroku cukrovarnictví a pivovarství rozšiřuje dále syn Josef a vnuk
František Ringhoffer. Jmenovitě poslední přivedl zděděné podniky na nebývalou výši. Pravě v době roku 1852, kdy kladou se počátky výstavny železných drah v Rakousku, zakládá František Ringhoffer zakoupením pozemků na Smíchově novou továrnu. Tento rok jest mezníkem založení Ringhofferovy vozovky na Smíchově. Výhodná doba přivádí podniky od první stovky nákladních vozů k dalším speciálním vozům, od jednoho tisíce dělníků až do čtyř tisíc dělníků v době světové války.
Nové objednávky z tuzemska i z ciziny kladou stále větší požadavky na podnik, takže roku 1911 rozhodují se vnuci zasloužilého Františka Ringhoffera k akcionování podniku za účasti velkobank a k výhradní specializaci podniku pro výrobu dopravních prostředků.
Do roku 1937 vyvezly Ringhofferovy závody do celého světa na 140 000 vozidel všeho druhu. Pouzději vyrábějí nákladní i osobní vozy, tendry, draisiny, lůžkové, jídelní a salonní vozy, vozy pro pouliční a polní dráhy, vozové části motorových vozů, kolejové autobusy, speciální vozy pro dopravu piva, mléka, masa atd., dynamoelektrické vozy a konečně zařízení pro bufety.
Připojením kopřivnické vozovky roku 1923 byl učiněn krok k organisaci velkého Ringhofferova koncernu. Kopřivnická továrna vyšla jako Ringhofferův závod z malé dílny kolářského mistra. Roku 1853 založena vozovka pro výrobu silničních vozidel
Nákladní automobil Tatra 24
později železničních. Z toho vyšel roku 1897 první kočárový automobil. Poslední tři desetiletí znamenají pro podnik prudký vzestup. Pracovní výsledky, dokumentujíci technickou úroveň Závodů Ringhoffer – Tatra a.s. jeví se ve zvýšené poptávce po oblíbených automobilech Tatra.
Mimo osobní a nákladní automobily staví kopřivnická vozovka též všechny druhy vozidel pro dráhy, kolejové autobusy, motorové vozy s benzínovými nebo Dieselovými motory, tramvaje, vozidla pro speciální účely atd. I nejrychlejší vozidlo ČSD “Slovenská strela” byla zkonstruována vyrobena v kopřivnické továrně.
Vedle vozidel specializovala se továrna na stavbu elektroautomatických chladících zařízení pro kuchyně, bufety, bufetová zařízení vůbec, výrobu Knorrovy brzdy pro železniční vozidla a silniční válce.
Pivní pult Tatra
Do Ringhofferova koncernu dále Moravsko-slezská vozovka ve Studénce s výrobou železničních vozidel všeho druhu, spirálových vrtáků a letadel. Po krátkém trvání letecké továrny ukazuje se i zde vynikajíci kvalita výrobků Závodů Rinhoffer – Tatra a.s. celou řadou nových leteckých národních i světových rekordů vytvořených na letadlech Tatra s motory Tatra.
Letadlo Tatra
F. Ringhhoffer, Smichov u Prahy.
Továrna na stroje, slévárna a kotlárna
Zařizování varen s vařením párou.
Výhody: rychlé a jednoduché regulování varu, větší čistota. Připalování rmutu vyloučeno. Šetření dna, Úspora paliva, úspora místa.
17 pánví provedeno.
V poslední době provedeno 10 úplných varen s topením párou.
F. Ringhhoffer, Smichov u Prahy. Továrna na stroje, slévárna a kotlárna
Fr. Ringhoffer tovární výroba sodových vod ve Velkých Popovicích, dodává sodové vody a limonády, vyrobené z výtečné vody proslulých lesních pramenů.
Doporučujeme: „Jablkový šumivý speciál” silně pěníci lahodný nápoj, lihuprostý, lékařsky doporučovaný.
Fr. Ringhoffer tovární výroba sodových vod ve Velkých Popovicích, dodává sodové vody a limonády, vyrobené z výtečné vody proslulých lesních pramenů. Doporučujeme: „Jablkový šumivý speciál” silně pěníci lahodný nápoj, lihuprostý, lékařsky doporučovaný.
Od založení firmy nalézáme zejména větší zařízení a celé stavby a přestavby v následujících pivovarech:
Praha, Klockel 1774, Chlumec r. 1788, Nusle 1801, Tábor, obec, sladovna 1808, Rožmitál 1821, Postoloprty 1840, Králové Dvůr 1848, Podmoklí, Kolín (panský), Horní Beřkovice, Krásné Březno r. 1802, dále v pořadí Kladruby, Hořovice, Kolín (městský), Ulice, Litoměřice, Kroměříž, Napajedla, Schellenhof (okr. piv.), Těšín, Pešť (Promontor), Vendulák Praha, Dolní Beřkovice, Popovice, Střížkov, Jince, Bestvíny, Jiretín, Klášterec, Hainšpach, Hartenberg, Náchod, Kynšperk, Cheb, Cáhiov, Janovice, Záhřeb, Linec, Hanušovice, Wiesenberg, Yojnice, Švechat, Neudorf, Uaudensdorf, Rajhrad, Hodonín, Kove Město, Karvín, Ljubífi (Kober), Buchheim, Puntigam, Udrim, Krakov, Třemešak, Pešť (Ha-gemacher), Pešť (Steinbruch), Terst Dreher), Krasiczyn, Lustenau uLince, llochwald, Simmering, Lysá, Šluknov. A mnohé další v cizině.
B. H. Hellmann Praha
založeno 1901
Později přejmenována na Továrna na filtry a pivovarské stroje
Správní budova firmy B. H. HellmannTlakoměr Továrna na filtry a pivovarské stroje akc. spol. dříve B. H. Hellmann v Praze
Firma B. H. Hellmann a.s. v Praze jest specialisována na výrobu strojů pro nápojový průmysl a to v prvé řadě pro průmysl pivovarský.
Firma Hellmann vyrábí filtry na pivo, pračky na filtrační hmotu, plniče sudů, různá čerpadla na pivo, čistící stroje na lahve jak kartáčové, tak i bezkartáčové, pro výkon až 8000 lahví v hodině, automatické plniče lahví, automatické zátkovače, požahovačky sudů, myčky sudů, sprchové chladiče, šrotovníky a pod.
Stáčečka piva B. H. Hellmann s dvěma jehlami a kotlíkem pro každou jehlu zvlášť. Možno plnit láhve každé velikosti bez přenastavovaní.Montovna strojů B.H. Hellmann
Dobrá pověst firmy B. H. Hellmann spočívá na výborné jakosti jejich výrobků, a většina pivovarů v Československé republice má strojní zařízení dodané touto firmou.
Firma Hellmann, vyrábí též stroje pro jiná odvětví nápojového průmyslu, na přiklad mycí stroje na láhve, plnicí a zátkovací stroje pro minerální vodu, sodovku, limonády, pro mlékarny a pod.
Dále staví firma Hellmann zcela moderní impregnační stroje pro sodovkárny, zvláštní plniče lahví pro citlivé minerální vody, myčky na konve pro mlékarny a pod.
Soustružna B.H.Hellmann
Odbytiště firmy B. H. Hellmann neomezuje se pouze na Republiku československou, nýbrž k tomuto odbytišti patří též veškerá území bývalého Rakouska-Uherska, Itálie, Balkán a Egypt.
Firma B. H. Hellmann jest největší a nejvýznamější firmou tohoto druhu v Republice československé. Vedlejší vyobrazení zachycuje pouze malou část dílen, postačí však zajisté k znázornění rozsahu firmy.
Zámečnická dílna B.H. HellmannB. H. HELLMANN, Praha, Mariánská ul. 29 Majitel: LEOPOLD SCHMIED.
B. H. HELLMANN, Praha, Mariánská ul. 29
Majitel: LEOPOLD SCHMIED.
Generální zastupitelství:
Sušáren, patent Hecking, nejnovější konstrukce, na mláto,
řízky, výpalky, škrob, lučebniny atd.
Pivních filtrů a filtrů pro všechny průmyslové účely
(Berlínská továrna na jemnofiltry „Sellenscheid v Berlíně).
Specialita: Filtrace
železitých vod bez lučebnin a bez pohonu strojních.
Nejnovějších stáčecích přístrojů na pivo s protitlakem
a samočinným doplňovačem, patent sládka Goetze.
Samočinných zásuvných a výsuvných pump otáčivých ku sudování piva.
Nicolaiových diagonálních roštů úsporných z pancéřové lité ocele. Obrovská úspora na topivu.
Přístrojů ku výrobě přírodního ledu, patent Síehler.
Sprchových chladičů s dvojitými vlnitými rourami (Patent Heřm. Káuinitz, Saská Kamenice).
Závěsných železných háků pro ležácké sudy, patent Wolf.
Mačkadel na slad se 2—4 válci (Lois Schrottor v Ropponu)
Špuntovnic, patent Neumann.
Pryžových troubelů „Cerevisia” na pivo, vodu, víno atd.
Patentních barevných a karamelovaných sladů ze sladovny LEOPOLDA SCHMIEDA, Praha,
Marianská ulice č. 29
Průmyslový podnik, továrna a strojírna Novák & Jahn, vznikla v Praze-Bubnech v roce 1865 spojením výrobce pivovarských strojů a zakladatele kanceláře pro zařizování pivovarů a sladoven pana Josefa Vincenta Nováka a Richarda Jahna, vystudovaného strojního inženýra, vedoucího zemědělské kanceláře zaměřené na lihovarnictví.
Strojírna Novák & Jahn se řadila k předním evropským firmám v oboru a vedla si znamenitě v domácí konkurenci. Pro pivovary, lihovary, sladovny a škrobárny vyráběla moderní varny na topení přímým ohněm nebo parou, třídírny, filtry, stáčecí stroje a veškerá transportní zařízení. Dále také anglické hvozdy, sprchové chladiče, kalibrátory sudů a mnoho dalšiho.
Cedule Zařízeno L.P. 1899 firmou Novák & Jahn, továrna na stroje v Praze
Firma Novák & Jahn vybavila více než 10 pivovarů v Praze, také všechny čtyři plzeňské pivovary a Český akciový pivovar v Českých Budějovicích
Pražské pivovary vybavené firmou Novák & Jahn:
Akcionářský pivovar na Smíchově,
Pražské pivovary v Holešovicích,
Měšťanský pivovar na Královských Vinohradech,
Akciový pivovar, Praha XV-Nusle,
Společenský pivovar pražských sládků v Braníku,
Praha první pražský akciový pivovar se sladovnou v Podbabe,
Praha pivovar pana U. Meislera „u zlaté štiky,
Praha pivovar p. J. M. Schary-ho „na Slovanech”,
Praha Libušinka pivovar kollegialní kapitoly na Vyšehradě,
Aparát na sušení mláta Novák & Jahn
Strojírna Novák & Jahn v Praze vyrábí aparáty k sušení pivovarského mláta patent Hecking. Při použití zpáteční páry strojů parních nestojí sušení žádných výloh, při použití páry direktní jsou výdaje jen nepatrné.
Více jak 200 sušáren jest již v činnosti.
Právě se zařizují pro pivovar p. Antonína Drehera v Terstu jeden apparát, pro pivovar pp. W. Waldštejna synů v Nuslích u Prahy dva apparáty.
Rozpočty a veškerá vysvětlení u strojírny Novák & Jahn, Praha-Bubny.
Výhradné právo výroby apparátů pro mocnářství rakousko-uherské.
Novák & Jahn továrna na stroje, kotlárna, mědikovectví, kovolitectví, Praha-Bubny, dodávají úplná zařízení pivovarů a sladoven, jakož i
Novák & Jahn továrna na stroje, kotlárna, mědikovectví, kovolitectví, Praha-Bubny,
plány pro novo a přístavby.
Zvláštnosti:
Parní pánve pro rmuty a mladinku.
Úspora paliva 50% oproti topení ohněm. Rychlé a jednoduché regulování. Rmuty nemohou se připáliti. Žádné opravy. Upotřebení kondezační vody ku napájení parního kotle. Spálení neb tržení dna nemožné. Úspora místa, větší čistota. Jemná, chlebnatá piva. Topiště a komín pro pánev úplně odpadá. Snadný přístup.
Patentní dvojité hvozdy osvědčené soustavy pro výrobu světlého i tmavého sladu.
Mechanické obraceče sladu patent Hochmuth.
Patentní mačkadla na slad s dvojitým pohybem válců, nejlepší soustava.
Sušidla mláda, zimotvorné stroje.
Zimotvorný stroj Habermannův dodává Novák & Jahn
Parní stroje a kotle všech velikostí a soustav.
Sprchové a skříňové chladiče.
Nejlepší doporučení, prospekty zdarma.
Firma Novák a Jahn vyrábí zimotvorné stroje soustavy Habermannovy, o jichž výtečném chodu a prospěchu nejlepší vysvědčení dosti důkazů podávají. Na obr. 38, jest znázorněn plynový aparát stroje tohoto.
Sprchový chladič Novák & Jahn
Co další výrobek uvádíme sprchové chladiče pro mladinku pivní, záparu, výpalky atd., jichž chladicí plocha z jednotlivých na sebe postavených měděných rour po stranách mosaznými spojkami v celek spojeny, pozůstává, na litých podstavcích spočívající a za příčinou čistění velmi
přístupny jsou.
Mačkadlo na slad firmy Novák & Jahn Praha-Bubny
Obr. 41. Mačkadlo na slad systému Novák a Jahn. Patentní mačkadla na slad s dvojitým pohybem válců, kterými
se nejen značná úspora sladu, ale i také rychlejší čeření docílí došlo
toho největšího rozšíření.
Na sta dobrozdání a vysvědčení
stojí u zmíněné firmy k disposici
k nahlédnutí, a jest nejlepším dů
kazem o osvědčenosti stroje tohoto,
že do veškerých zemí v Rakousko-
Uherském mocnářství, do Německa,
Belgie, Francie, Švýcarska, Ruska,
Švédská, Anglie, dále do Bul harska, Srbska, Itálie, ano až i do zámořských zemí dodány byly.
Novák a Jahn, strojírna Praha-Bubny. Od založení závodu roku 186o byly následující větší pivovary a sladovny zařízeny:
Podkováň akciový pivovar se sladovnou,
Nové Dvory u Kladna pivovar pana Daneše,
Loučka u Nového Jičína pivovar pana Leopolda Kudielky,
Nová Paka akciový pivovar se sladovnou,
Mýto akciový pivovar se sladovnou,
Česká Třebová akciový pivovar se sladovnou,
Sezemice pravovárečné měšťanstvo,
Praha první pražský akciový pivovar se sladovnou v Podbabě,
Náchod měšťanský pivovar,
Klatovy akciový pivovar se sladovnou,
Lipník společná sladovna,
Liteň pivovar a sladovna pana J. Daubka,
Staňkuv akciový pivovar se sladovnou,
Strakonice pravovárečné měštanstvo,
Mšeno akciový pivovar se sladovnou,
Hradec Králové pravovárečné měšťanstvo,
Znojmo pivovar pana Th. Maurala,
Košíř pivovar pp. Reitlera a Libitzkého,
Praha pivovar pana U. Meislera „u zlaté štiky,
Litoměřice společný pivovar „Elbschloss,
Unhošt pivovar pana Em. Urbana,
Meran (Tyroly) pivovar pana Jos. Euchse,
Karlovy Vary pivovar pana Ant. Webra,
Zlonice pivovar J. J. knížete Edurd. Kinského,
Něm. Brod pravovárečné měšťanstvo,
Sissek-(Slavonie) pivovar p. M. Blaua,
Krakov (Halič) pivovar p. B. Gunziga ml.,
Romny (Rusko) pivovar p. Ed. Petříčka,
Příbram pravovárečné měšťanstvo, Horní Beřkoviee pivovar pana Josefa Černýho,
Práč pivovar p Jos. Kašpara,
Jablonec n. Nisou pivovar p. barona Oppenheimra,
Nymburk pivovar p. M. Jelínka,
Jindř. Hradec pivovar J. O. hraběte Jaromíra Černína,
Plasy pivovar J J. knižete Metternicha,
Rumburk pivovar J. J. knížete Jana Lichtensteina,
Praha pivovar p. J. M. Schary-ho „na Slovanech”,
Wilhering u Lince pivovar pana Jós. Niklasa,
Domažlice pravovárečné měšťanstvo,
Mor. Ostrava pivovar p. M. Strassniamm,
Stanislavov (Halič) pivovar p. P. Sedelmayera,
Muros-Vásárhely (Sedmihrady) pivovar p. K. Krafita,
Hodkovice u Liberce pivovar p. W. Svobody,
Rakovník pravovárečné měšťanstvo,
Bílina pivovar knížete Morice z Lobkovic,
Tupadly knížecí Auerspergský pivovar,
Nasavrky knížecí Auerspergský pivovar,
Český Brod pravovárečné měšťanstvo,
Dolní Počernice pivovar barona z Deszenyfi,
Planá městský pivovar,
Preystadt (Horní Rakousy) měšťanský pivovar,
Praha Libušinka pivovar kollegialní kapitoly na Vyšehradě,
Beroun pravovárečné měšťanstvo,
Mnichov u Mariánských Lázní měšťanský pivovar,
Místek (Morava) výčepní měšťanstvo,
Kraslice pivovar pp. Lili & Bohm,
Zaczernie (Halič) pivovar p. dama rytíře z Jedrzejwicz,
Rosice (Morava) pivovar svob. pana Hirsch-Gerentba,
Písek pravovárečné měšťanstvo,
Velké Březno pivovar pánu Eckelmann a Wolfram,
Teplá, klášter, pivovar kláštera Praemonstrati,
Chotěšov pivovar knížete Thurn-Taxise,
Vrchlabí pivovar knížete Czernín-Morami,
Dzikow (Halič) pivovar hraběte Tarnowského, Kladruby pivovar knížete Windischgraetze,
Sarajevo (Bosna) pivovar Lówy-ho,
Ouřiněves pivovar p. AI. Tichého,
Skawina (Halič) pivovar p. Albína Kollorosa,
Krásíkov (Sehwanberg) pivovar knížete Loewenstein Wertheiin-Kosenberga.
Z velkých cizozemských staveb budiž uvedeno několik vynikajících staveb mezi jinými:
St. Etienne (Loiře, Francie) Société Anonyme des Brasseries Austro Franeaise a Paris (Pivovar na 80.000 hektok piva ročně),
Varšava (Rusko) první pivovar na pohyb parní pp. Kyjok a Lydke, Korf (Rusko) panský pivovar, Varese (Itálie) pivovar p. A. Lorettiho, Bělehrad (Srbsko) parní pivovar pp. II. Bailony a synů, Soíia (Bulharsko) pivovar p. Bogdana Proška, Slivno (Bulharsko) Société d e lu Brasserie B u lg a r e ,,S a g la s ie “ , S a r a je v o ( B o s n a ) p iv o v ar L o w y h o , R o m n y ( R u s k o )
pivovar p. Ed. Petříčka, Sabac (Srbsko) pivovar p. Panty L. Ivurtwitse,
Valjevo (Srbsko) pivovar p. Lazara W. Lazarevitse
Sladování na humně je dosud nejrozšířenějším a prakticky nejoblíbenějším způsobem výroby sladu.
odpočívající japonky
Humno je prostorná, obvykle klenutá, často podzemní nebo polo podzemní místnost, tvořící svým rozsahem největší část zastavěného prostoru každé sladovny.
Důležitým požadavkem je, aby se dala bez obtíží udržet v prostoru humen pokud možno po celý rok stálá, poměrně nízká a od teploty vnějšího vzduchu neodvislá teplota. To vyžaduje silné obvodové zdivo a tepelnou isolaci zdí i střech. Nejvhodnější je teplota kolem 10° C. Musí být postaráno o dobrou ventilaci, proto se staví vzdušné větrací kanály s přívodem vzduchu asi 40 cm nad podlahou s odváděcími otvory ve stropě.
Obzvláštní pozornost musí být věnována podlaze humna, ježto zrno leží při klíčení po celou dobu přímo na podlaze a pro řádné vedení hromad nesmí podlaha ovlivňovat ani vláhu, ani teplotu klíčící hromady. Podlaha se skládá ze dvou vrstev. Nejprve je asi Í5 cm silná vrstva dobře prohněteného jílu který se nanáší v tenkých vrstvách a stejnoměrně se udusá, (jinak by se dodatečně ssedal a tím by se v podlaze tvořily trhliny). Na tuto isolační vrstvu přijde teprve vlastní dlažba. Dlažba musí být co možná bezespárná, nesmí ani vodu přijímat (protože by hromada na ní položená vysýchala), ani ji ve spodních vrstvách vydávat a musí se snadno čistit. Dříve se pokládala dlažba z dobře pálených cihel nebo z délek ze sohlenhofenského vápence. Dnes se užívá dobrého betonu, na povrchu hlazeného.
Podlaha musí mít dostatečný spád k protilehlým stěnám, aby voda nezatékala pod hromady, a kolem obvodových zdí musí být provedeny odvodňovací žlaby, zajištěné sifonovými závěrami.
Okna nemají být příliš velká, mají být usazena až pod stropem, »mají být otevírací, aby se mohlo podle potřeby větrat; obvykle jsou ještě opatřena uzavírací žaluziovou okenicí. Zasklena mají být modrým sklem, aby se zabránilo vnikání přímého slunečního světla na hromady.
Vodní rozvod má mít dostatečnou světlost a kohoutů má být tolik, aby se mohlo bez dlouhých hadic používat vody k mytí i rosení.
Dlažba humen se má čistit kartáči po předchozím navápnění a to po každém odstranění hotového sladu * před každým vymáčením nové hromady.
Stěny i strop se mají častěji bílit čerstvě hašeným vápnem. K snadnějšímu udrženi čistoty se obvykle spodní část stěn do výše asi 1 m opatří cementovým nátěrem nebo dobrou isolační asfaltovou barvou, aby se zdi kolem hromad mohly vodou splachovat. Výkonnost humen se počítá průměrně na 100 kg vymáčeného ječmene asi 3,4 až 3,6 m. Vedou-li se hromady na humně osm dní, pak musí být na humně vedeno denně osm hromad a celková plocha humen je asi 28 m2 na každých 100 kg denně vymáčeného ječmene.
