Pivovarské muzeum které přijde za Vámi
Časopis spolku pro průmysl pivovarský v království Českém.
Orgán věnovaný veškerým zájmům pivovarnictví
(Založen roku 1873)
Za spolupracovnictví osvědčených odborníků vydává zodpovědný redaktor Ant. St. Schmelzer, odborník pro pivovarství a profesor pivovarství při 1.
sladovnické škole v Praze.
Žluté a bílé paraffinové svíčky do sklepa nejlepší jakosti, jakekoliv velikosti, dále stearinové svíčky, v bednách nebo v balíčcích, nabízí nejlevněji Emil Cífka. Tovární sklad v Praze, Mariánská ulice 18. Vzorky na požádání zdarma
Z rakouské konsulátní zprávy o dovozu piva do Turecka (provincie Kossovo) vyjímáme následující: Většina dováženého piva a sice lepší jakosti, dováží se nyní z Německa pivo jakosti podřízenější ze Srbska. Dříve pilo se zde skorém výhradně pivo rakouské, nyní docházej však skorém každý týden zásilky o několika vagonech piva z Německa, ona mnichovská exportní firma Sedlmayr nešetří ani namáhání ani výloh, aby pivo její dostalo se na místo studené a v dobrém stavu tak že dnes rakouského piva vidíš tu píti pozřídku.
Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 2, 1891
Dělnický politický spolek »Svornost« v Brně svolal na den 28. prosince 1890, veřejnou schůzi lidu, na níž bylo jednáno o projektovaném zdražení piva. Jako řečníci vystoupili Komprda, Hanich, Hýbeš, redaktoři dělnických listů, krejčí Jura, obuvník Mařa, natěrač Sefr, přadlák Melichárek, tkadlec Čermák a Burian. Přijata resoluce, kterou dělnictvo prohlašuje, že z pivovarů, které pivo zdražily, nebude po tak dlouho pivo piti, dokud nebudou zavedeny dřívější ceny.
V resoluci této poukazuje se k tomu, že zdražením piva vzroste počet těch, kteří propadají moru kořalečnímu.
Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 2, 1891
V sezení obecního výboru města Žatce dne 27. prosince 1890 referoval mezi jiným purkmistr dr. Schönfeld o změně smlouvy mezi obcí žateckou a městským žateckým spolkem chmelařským, kteráž oběma stranami přijata a spočívá v následujícím:
1. Chmelařský spolek dá dvě dolejší místnosti kancelářské budovy žatecké tržnici k disposici.
2. Chmelařský spolek se zavazuje, část zadních místností upraviti co skladiště.
3. Rozvážeče chmele přijme do služby řiditelství tržnice.
Smlouva zní na 6 roků proti roční výpovědi.
Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 2, 1891
Dne 21. prosince 1890 zemřel p. Aug. Reininghaus, spolumajitel pivovaru Steinfeld u Štýrského Hradce.
Dne 22. prosince 1890 zemřel v stáří 76 roků pan Josef Nejedlý, sládek a měšťan v Kralovních.
Dne 27. prosince 1890 zemřel v stáří 74 let pan Vil. Svoboda, c. k. notář v Mnichově Hradišti, otec sládka p. Boh. Svobody v Protivíně.
Dne 19. prosince 1890 zemřel pan Jindřich Matlat, podstarší v Ovčárech.
Budiž jim země lehkou!
Zprávy osobní, Kvas ročník XIX, číslo 1, 1. ledna 1891
Pan Eduard Kruzner, řiditel pivovaru „u Štajgrů”v Praze, resignoval na své místo. Pan Antonín Nolč, sládek pivovaru anglické společnosti „u Štajgrů” v Praze, jmenován řídícím téhož závodu.
Pan Jan Tesař, dříve sládek v Moskvě, stal se sládkem v Zaczernie v Haliči.
Pan Jan Levý, podstarší panského pivovaru v Březnici, jmenován tamtéž sládkem.
Pan František Tvrdek, sládek ve Vel. Lukách, stal se sládkem závodu Waisbordova v Simferopoli v Rusku.
Pan Bohdan Jelínek stal se podstarším a pan J. Neumannnad sladovním v Německém Brodě.
Pan František Havlík stal se podstarším v Starých Benátkách.
Pan František Kuglerstal se stal podstarším v Zaczernii.
Pan Josef Hilscherstal se sladmistrem v sladovně v Uherském Hradišti.
Pan Jan Kašpar, dříve sládek hrab. Harracha v Stěžerách, najal pivovar pravovárečného měšťanstva v Dobrušce.
Pan Václav Strnad, sládek v Čáslavi, koupil od p. M. Bacíka v zemských deskách zapsaný statek s pivovarem v Střížkové u Benešova.
Zprávy osobní, Kvas ročník XIX, číslo 1, 1. ledna 1891
O dovozu piva do Columbie r. 1889 vyjímáme z jedné německé konsulátní zprávy následující data:
Nápoje vykazují značný příbýtek 541 tun, pivo samo 539 tun. Německá piva lahvová a vedle nich severoamerická nalézají vzdor velmi zdražené ceně, následkem dopravy a cla rychlého odbytu. Pivo v sudech se nezakotvilo, bylyť sudy často průběhem dopravy značně vyprázdněny a piva sama zhusta horkým podnebím utrpěla. Dovoz piva z Německa obnášel r. 1889, 8762 metr. centů.
Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 1, 1. ledna 1891
Na zvláštní způsob máčení ječmene obdržel patent jistý Ferdinand Kleemann v Oberttirkheimu.
Způsob ten pozůstává v podstatě v následujícím:
Ječmen k máčení určený nasype se do zvlášť k cíli tomu zřízené nádoby a tato naplní se vodou tak dalece, až veškerá zrna jsou potopena.
Na to se nádoba uzavře a obsažený v ní vzduch vyčerpá, následkem toho zaujme voda ječmen obklopující velmi rychle místo v zrnech obsaženého vzduchu, čímž máčení značně se zkrátí a poškození ječmene zamezí.
Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 1, 1. ledna 1891
Pojišťováni sladu zeleného (syrového) proti ohni. Jak známo, přistoupily pojišťovny na základ přání, vysloveného o valné hromadě rakouských vyrabitelů sladů v Brně r. 1886 na pojištění zeleného sladu proti ohni. Nyní leží před námi statistické výkazy o rozšíření, jakého tento nový druh pojištění nabyl. Veškerých 14 společností pojišťovacích, které pojištění sladu zeleného zavedly, uzavřelo r. 1886,
2 pojištění s prémií 38 zl., r. 1887, 30 pojištění s prémi 616 zl. a r. 1888, 42 pojištění s prémií 1066 zl.
Výlohy za technické dobrozdání, tiskopisy atd, v skutek uvedení tohoto druhu pojištění obnášel na 500 zl. Škod bylo dosud v obnosu 1864 zl.
Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 1, 1. ledna 1891
Před rokem zmínil jsem se v „Kvasu, o první várce ku kteréž použito chmele klatovského z roku 1889.
Piva byla všeobecně chválena. Pobádal jsem ku správnému pěstování chmele v krajích, kde dříve znamenité chmelnice bývaly. V letošní kampani a sice dne 14. prosince 1890 použil jsem ku várce 72 hektol. 11,5° sacch. mladiny opětně „klatovského“ chmele,vypěstovaného panem Jos. Mayerem, na podnět řiditele hospodářské školy, p. R. Treybala. Jako roku loňského byl jsem s chmelem klatovským i letos úplně spokojen. Chmel vyniká jemností, velice příjemným aroma a co se zjevů při pracích ve varně jakož i vydatnosti týče, rovná se nejlepšímu zboží žateckého červeňáku. Mladina řádně povařena, zčeřila se na stokách chladicích jak “havran“, kvašení bylo úplné normální, krásná chuť a vůně mladého piva jest jemně příjemná doufám, ano mohu již předem ujistiti, že piva z této várky bude rovněž znamenité!
Chmel, jejž jsem koupil a upotřebil, byl dán k prozkoumání technickému lučebníku, panu F. Kunratovi v Plzni, který podává následujíc zprávu:
„Vzorek letošního chmele z chmelnice pana stavitele Majera v Klatovech, zaslán mně byl p. řed. Rud. Treybalem ku podrobnému a chemickému rozboru, a maje za to, že výsledek tež zajisté přispěje k tomu, aby se pěstování jeho v krajích pošumavských větší péče a píle věnovala, než dosud se dálo, uveřejňuji rozbor tento ku prospěchu českého hospodářství, jemuž má být pobídkou skvělý výsledek pokusné chmelnice při škole hospodářské v Klatovech, a chmelnice stavitele p. Jos. Majera a dále proto, že výsledky též budou i širší kruhy pivovarnické zajímati.
Hlávky jsou uzavřené, podlouhlé, zašpičatělé, na stopce 1 mm tlusté, průměrné 30 mm dlouhé
Velikost hlávek obnáší průměrné 30—35 mm. Barva jich jest světle žlutozelená. Jen nepatrný podíl hlávek jevil okraje listenů načervenalý.
Výsledek mechanického rozboru byl tento :
Stopky 5,34 %
lodyžné listy I,92 %
vřetena 6,80 %
plod 0,81 %
listen 80,32 %
moučka 4,81 %
Rozbor chemický podal tento výsledek:
Vláha a ztráta sušením I0,20 %
Podíl rozpustný v étheru ….I5,90 %
Podíl rozpustný v líhu 33,46 %
Lupulinu étherem extrahovaného 9,06 %
v tom je slupek 2,32%
a lupinu 6,74%
lupulinu mech. získáného 4.81 %
úhrnem lupulinu 11, 55%
Výsledky získané řadí chmel tento mezi naše nejlepší chmele české — rakovnické i žatecké a jest patrno, že půda klatovská jest taková, aby v ní s prospěchem i ve velikém mohl býti pěstován. Leží nyní jedině na rolnictvu pošumavském tohoto odvětví se chopiti, a nepochybujem, že práce bude provázena zdarem a hmotným výtěžkem.
Dle statistických dát pěstuje se chmele sice nad spotřebu, však tuším, že by nebylo na škodu, pěstovati chmel i tam, kde výbornou jakostí se vyznamenává a přestati tam, kde jen druhy podřízenější ano úplné hrubé práci a namáhání hospodáře odměňují.
Ohražuji se proti domněnce, že bych pro Klatovsko snad z nějaké ziskuchtivosti psal: chraniž bůh! Mám dosti na tom, že každý šenkýř nyní chce býti dodavatelem ječmene — potom bylo by to zlo u nás rozhodně ještě horší. Avšak skutečně dobré zboží dá se vždy dobře upotřebiti. Klatovy mají půdu ku pěstování dobrého chmele, avšak majitelé pozemků nemají, jak se zdá, vůle, k důležitému i výnosnému
podniku hospodářskému přiložiti pilné, přičinlivé ruky. Zdá se mi to i z okolnosti, že ku várce 14. prosince m. r. ustanovené, na uctivé pozvání závod náš navštíviti a přesvědčiti se očividně o upotřebení vypěstovaného chmele, ač přítomnost svou přislíbili, vyjma prvního dodavatele „klatovského chmele”, p. Majera, nedostavil se ani jediný, čehož jen lituji! Těžko k dobru nutit, kdyby takové polohy, půdy atd. měli naši spolubratři němečtí, jsem jist, že zakrátký čas jinak by krajina vypadala. Ovšem bez práce, bez základu hmotného chmel neporoste, aniž dá užitku. Něco za něco, nic zanic!
Pivo vyleželé podá opětného důkazu, že při racionelném a rozumném chmelaření půda klatovská tak jest mocna ploditi chmel výtečné jakosti, jako půda žatecká a rakovnická a rozhodně lepší než ouštěcká. Posečkejme !
Frant. Felix,
sládek v Koutech.