V sezení obecního výboru města Žatce dne 27. prosince 1890 referoval mezi jiným purkmistr dr. Schönfeld o změně smlouvy mezi obcí žateckou a městským žateckým spolkem chmelařským, kteráž oběma stranami přijata a spočívá v následujícím:
1. Chmelařský spolek dá dvě dolejší místnosti kancelářské budovy žatecké tržnici k disposici.
2. Chmelařský spolek se zavazuje, část zadních místností upraviti co skladiště.
3. Rozvážeče chmele přijme do služby řiditelství tržnice.
Smlouva zní na 6 roků proti roční výpovědi.
O dovozu piva do Columbie r. 1889 vyjímáme z jedné německé konsulátní zprávy následující data:
Nápoje vykazují značný příbýtek 541 tun, pivo samo 539 tun. Německá piva lahvová a vedle nich severoamerická nalézají vzdor velmi zdražené ceně, následkem dopravy a cla rychlého odbytu. Pivo v sudech se nezakotvilo, bylyť sudy často průběhem dopravy značně vyprázdněny a piva sama zhusta horkým podnebím utrpěla. Dovoz piva z Německa obnášel r. 1889, 8762 metr. centů.
Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 1, 1. ledna 1891
Na zvláštní způsob máčení ječmene obdržel patent jistý Ferdinand Kleemann v Oberttirkheimu.
Způsob ten pozůstává v podstatě v následujícím:
Ječmen k máčení určený nasype se do zvlášť k cíli tomu zřízené nádoby a tato naplní se vodou tak dalece, až veškerá zrna jsou potopena.
Na to se nádoba uzavře a obsažený v ní vzduch vyčerpá, následkem toho zaujme voda ječmen obklopující velmi rychle místo v zrnech obsaženého vzduchu, čímž máčení značně se zkrátí a poškození ječmene zamezí.
Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 1, 1. ledna 1891
Pojišťováni sladu zeleného (syrového) proti ohni. Jak známo, přistoupily pojišťovny na základ přání, vysloveného o valné hromadě rakouských vyrabitelů sladů v Brně r. 1886 na pojištění zeleného sladu proti ohni. Nyní leží před námi statistické výkazy o rozšíření, jakého tento nový druh pojištění nabyl. Veškerých 14 společností pojišťovacích, které pojištění sladu zeleného zavedly, uzavřelo r. 1886,
2 pojištění s prémií 38 zl., r. 1887, 30 pojištění s prémi 616 zl. a r. 1888, 42 pojištění s prémií 1066 zl.
Výlohy za technické dobrozdání, tiskopisy atd, v skutek uvedení tohoto druhu pojištění obnášel na 500 zl. Škod bylo dosud v obnosu 1864 zl.
Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 1, 1. ledna 1891
Pro bryndáni piva stál opět minulý měsíc jistý hostinský v Berlíně před soudem, aby se ze skutku mu za vinu kladeného zodpovídal.
Dřívější hostinský, nyní majitel domu, v jedné z ulic berlínských, měl výčep piva bílého a bavorského a prodal jej roku 1887 hostinskému M. Ku prodanému inventáři náleželo také několik set lahví piva bílého (Weissbier), jež později staly se předmětem soudního procesu. Kupec zdráhal se totiž lahve ty zaujednanou cenu zaplatiti, tvrdě, že většina piva bílého jest úplně zkažena a k požívání neschopna.
V procesu tom, kterýž rozhodnut v neprospěch M., vypověděl podomek nynějšího obžalovaného přísežně, že na poručení obžalovaného stočené jím pivo bílé značným množstvím vody jakož i zbytky bavorského piva promíchal. Z tohoto takto povstalého piva bílého prodána také jistá část hostinskému M.
Na základě této výpovědi vznesena obžaloba na majitele domu i na podomka a sice pro, falšování potravin.
Znalec v oboru hostinství vylíčil zmíněné „Weissbier“ jako odpor vzbuzující, hustou břečku, po jejíž požití piják při nejmenším musel by dostati žloutenku, a soudní chemik uznal jednání to za falšování nejhrubšího způsobu. Na základě výroků těch odsoudil soud obžalovaného domácího ku pokutě 300 m., spoluobžalovaného podomka pak, kterýž jednal pod vlivem svého chlebodárce, k pokutě 20 marek.Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 1, 1. ledna 1891