Pivovarské muzeum které přijde za Vámi
Drobné zprávy z pivovarnického a sladařského průmyslu
Vývoz piva z měšťanského pivovaru v Plzni do soustátí severoamerického vzrostl za posledních let tou měrou, že obnáší již šestý díl veškerého vývozu evropského piva do zmíněného soustátí.
Panství „plzeňáka“ rozprostírá se v Severní Americe od pobřeží Tichého Oceánu až na břehy Atlantického moře a není většího města v Unii, kde by neměl nápoj ten ctitelů.
Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 2, 1891
České pivo těší se, jak se nám sděluje, ve Virtembersku stále rostoucí přízni, následkem čehož jeho dovoz do švábských zemí v posledních letech neobyčejně vzrostl.
Dovoz piva bavorského do Virtemberska klesl od r. 1887 z 71 na 51 procent veškerého dovozu, kdežto dovoz českého piva se naproti tomu zvětšil a činil v roce 1887 s 9384 hektolitry 13 procent, v r. 1889 však již 29 procent veškerého přivezeného piva. Zdali dováží se do Virtemberska pivo plzeňské neb některé lehčí, není z došlých zpráv zřejmo.
Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 2, 1891
U příležitosti jednání ve příčině zdražení piva podávají „Plz. LP mimo jiné tyto podrobnosti:
Čas všechno mění, i cenu plzeňského piva.
Roku 1852 ustanovena cena plzeňského piva na 7 kr. stříbra za máz1)Máz je stará objemová jednotka. … respektive vídeňský máz, s objemem 1,415 litru; moravský máz s objemem 1,07 litru; máz se dělil na 2 holby a 4 žejdlíky, r. 1855 stoupla již na 10 kr., sklesla v témže roce na 8 kr. a v roce 1856 na 6 kr. V říjnu tohoto poslednějšího roku zvýšena opět na 8 kr., což však vzbudilo mezi pijáky pohoršení, načež snížena opět na 7 kr. (29. listopadu 1856). Dne 3. června 1861 obnášela cena mázu již 20 kr. nových a v říjnu téhož roku snížena na 15 kr. Dne 2. června 1862 zdraženo pivo to opět o 3 kr. (18 kr. za máz), v roce 1865 však opět sklesla cena jeho na 15 kr. Později zvýšena na 18 kr. a 1. prosince 1870 opětně snížena na 16 kr., ve které výši s malými jen občasnými výjimkami setrvala.
V prvním svém roce (1842—1843) vyrobil pivovar 6200 věder, v roce 1851—1852 obnášela již výroba 21.312 věder.
Roku 1863 —1864 dosáhla výroba již výše 100.032 věder a od té doby se více než zčtvernásobila. Letošního roku podnikl pivovar velkolepé rozšíření spilek, sklepů, varen a strojního zařízení na výrobu ledu, tak že v příští kampani bude moci vyrobiti již asi o 150.000 hektolitrů piva více než dosud.
Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 2, 1891
Poznámky pod čarou
| 1. | ↑ | Máz je stará objemová jednotka. … respektive vídeňský máz, s objemem 1,415 litru; moravský máz s objemem 1,07 litru; máz se dělil na 2 holby a 4 žejdlíky |
Největší piják na světě. V jednom z prosincových čísel „Novo-Yorkského obchodního listu” dočítáme se následující zajímavé zprávy: „Největším pijákem naší doby honosí se městečko Oleau v Státu Novo-Yorkském, resp. tamní pivovar v osobě chasníka Johna Moxe, mezi sousedstvem spíše pod jménem „Holý Moses” známého. Obvyklé množství piva, jež denně vypije a při čemž v pořádku pracuje, obnáší 275 sklenic, z nichž 100 vypije mezi prací, ostatní ponechá si na dobu odpočinku. Chutná-li mu zvláště dobře a byla-li várka zvlášť podařena, dotáhne to na 350 sklenic “
To vše je v pořádku, jen bychom rádi věděli, a o tom se jmenovaný list nezmiňuje, je-li také „ke stravě” a mnoho-li má platu. V Americe jest všecko možné!
Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 2, 1891
Mnichovské družstvo tamních sládků a kapitalistů snaží se vytlačiti z Ruska výrobu světlých druhů piva (dosud bogemskoje a věnskoje) svými druhy, zejména tmavými tak zvanými bavorskými. Zakoupivše především rozsáhlé pozemky v Kyjevě a Oděse, míní tito pánové budoucího jara počíti se stavbou dvou velkých pivovarů a později míní tak učiniti i v jiných větších městech, zejména v středu Ruska, ant v pohraničných guberniích dle platných zákonů nemají Němci k tomu práva. Uskutečněním těchto německých průmyslových podniků utrpí nynější závody nemálo hlavně ale cítiti to budou tamní naši sládci krajané, kteří z ponenáhla již nyní k vůli zavádění „bavorského” piva na Rusi více a více Němci se nahražují.
Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 2, 1891
Z nařízení císařského zdravotního úřadu, týkajících se zdravotních opatření, pokud se týče potravin a nápojů, vyjímáme následující:
ku výrobě piva smí se upotřebiti pouze sladu z ječmene neb jiných druhů obilí, chmele a kvasnic. Ku čeření piva smějí se upotřebiti prostředky pouze mechanicky účinkující anebo neškodné látky, jako třísky bukové neb dubové, lískové, gelatiny, kamence, fosforečnanu
vápenatého atd. Přísada cizích látek (jako salicylky, kyseliny borové, glycerinu atd.) k pivu za účelem konservování jeho aneb k jiným účelům, se zapovídá.
Prodej piva, jež nakysnutím, zakalením atd. znatelně jest změněno neb porušeno, se zapovídá. Pivo smí se dovážeti pouze v nádobách dřevěných neb z tmavého skla, ne však olovnatého aneb jiného materiálu, jež se v pivu rozpouští.
Pokud se týče výčepu,
musí býti roury tlakostrojů zhotoveny bud z čistého cínu neb skla, ne však olovnatého. Vzduch musí čerpán býti z volného prostoru.
Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 2, 1891
Ze zprávy německého konsula v Athénách dozvídáme se, že dovoz dříve tak oblíbených piv rakouských do Athén v poslední době značně klesl. Nalézající se v Athénách v činnosti dva velké pivovary co do výroby značně stouply. Oblíbena jsou piva mnichovská a jiná německá, kteráž dopravují se nyní v lahvích se vzlášt ozdobnými etiketami, na což prý Atheňané nemálo trpí. Nový konkurent piv německých objevil se v pivu dánském, kteréž v krátkosti zjednalo si obliby a značného rozšíření. Slad do váží se až dosud výhradně z Rakouska.
Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 2, 1891
Rozluštění otázky této vzala sobě před nedávném jistá společnost buršů v Kielu za úkol. Přítomní rozdělili se na dva tábory, z nichž každý zvolil „medium”, jemuž uloženo, vypití 10 půllitrů piva a nehnouti se z místa. Ihned přinášeny půllitry a media dala se do „práce”. Přívrženci prvého media tvrdili, že požití 5ti litrů způsobí zvětšení váhy o více jak 4 libry, kdežto přátelé druhého „media” dokazovali, že následkem rozkladu v těle takový přírůstek nemůže povstati. Vítězství dobyl tábor prvý. Porovnáním váhy těla před vypitím 10ti sklenic s vahou
těla po jich vypití shledalo se, že přibylo’na váze 5 1/2 libry.
Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 2, 1891
Z rakouské konsulátní zprávy o dovozu piva do Turecka (provincie Kossovo) vyjímáme následující: Většina dováženého piva a sice lepší jakosti, dováží se nyní z Německa pivo jakosti podřízenější ze Srbska. Dříve pilo se zde skorém výhradně pivo rakouské, nyní docházej však skorém každý týden zásilky o několika vagonech piva z Německa, ona mnichovská exportní firma Sedlmayr nešetří ani namáhání ani výloh, aby pivo její dostalo se na místo studené a v dobrém stavu tak že dnes rakouského piva vidíš tu píti pozřídku.
Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 2, 1891
Dělnický politický spolek »Svornost« v Brně svolal na den 28. prosince 1890, veřejnou schůzi lidu, na níž bylo jednáno o projektovaném zdražení piva. Jako řečníci vystoupili Komprda, Hanich, Hýbeš, redaktoři dělnických listů, krejčí Jura, obuvník Mařa, natěrač Sefr, přadlák Melichárek, tkadlec Čermák a Burian. Přijata resoluce, kterou dělnictvo prohlašuje, že z pivovarů, které pivo zdražily, nebude po tak dlouho pivo piti, dokud nebudou zavedeny dřívější ceny.
V resoluci této poukazuje se k tomu, že zdražením piva vzroste počet těch, kteří propadají moru kořalečnímu.
Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 2, 1891