Nejnovější isobarometrický plnič lahví „Triumfátor” dodává firma Emanual Barth v Praze.
Nejpevnější, nejjednodušší a nejodolnější konstrukce, téměř výhradně z mosazi a červeného bronzu. Jednoduché ovládání, jen jedena rukojeť. Bezpečný, bezporuchový provoz.
Bez předstřikovače. Plnění absolutně bez pěny a bez přetékání. Žádné rozbité lahve. Ani kapka ztráty piva. Pivní lahve jsou plněné velmi nízkým tlakem. Pohodlné čištění. Nedochází ke ztrátě oxidu uhličitého. Vhodný pro všechny velikosti lahví. Žádné přenastavování vidlic při plnění lahví různých objemů a výšek hrdla.
„Triumfátor” má oproti ostatním novým konstrukcím, s nimiž tento přístroj ve světové soutěži často již zápolil, tyto výhody:
Kohoutky se v rychlém tempu z polohy klidu uvedou do plnící polohy ihned a nikoli, jak u jiných systémů, na dvakrát, kterýžto postup mýlí začasto i zkušené dělníky a vždy pěnění piva způsobuje.
Mohou tudíž veškeré láhve bez ohledu na jejich výšku a výšku jejich hrdel dohromady plnění býti, aniž by bylo třeba kohout do jiné polohy uváděti.
Zdvih kohoutu je značně menší, čímž se práce obsluhujícího personálu u veliké míře usnadňuje. Pivo teče kohouty ihned na plno a nikoli jen po kapkách a při tomto přístroji není té nejmenší ztráty na pivě neb kyseliny uhličité.
Plnění děje se při zcela nízkém tlaku: stačí již jen 0,2 až 0,5 atm.
Shromažďovač není vyroben pouze z jednoho kusu, nýbrž každý z plnících kohoutů má svůj vlastní shromažďovač, následkem čehož může každý přístroj dle potřeby zvětšen býti.
Výkonnost jest značně větší a popřípadě dvojnásobná, jako u amerického přístroje. Obnáší na jeden kohout asi 250 půllitrových lahví v hodině.
Přístroj nemá žádných hadic a takových částí, které se rychle opotřebují. Až na podstavec sestává výhradně z mosaze, červené litiny a bronzu.
Přístroj se dodává o 2-8 kohoutech a s patentními ochrannými koši, jejíž vrchní část se automaticky otevírá.
K vynikajícím průmyslníkům, ježto svou dovedností, pílí a podnikavostí znamenitého úspěchu v oboru svém dosáhli, náleží nedávno zesnulý Antonín Ulík, majetník velkozávodu bednářského v Praze.
Ulík narodil se roku 1824 v Senomatech, okres Rakovník, kde jeho otec byl řeznickým mistrem a hostinským. Vyučil se v pivovaře na Nostickém panství, kde tehdáž veškeré dříví z blízkých bohatých lesů se zpracovávalo a to u svého strýce Beneše v Hřebečníkách. Roku 1843 pracoval již pro sebe v Senomatech v pivovaře.
Roku 1845 byl odveden k vojsku. Dne 2. května 1852 vrátil se z Frankfurtu, propuštěn byv od vojska, avšak již v půli roku 1854 opět povolán k vojsku. Za rok vrátil se do Prahy.
Roku 1856 takřka bez krejcaru peněz zařídil si v Karlíně závod bednářský, jež za jeho vedení utěšeně vzkvétal, tak že zanedlouho závod jeho byl největší v Čechách. Roku 1884 přeložil jej z Karlína do Holešovic.
Velký závod Ulíkův opatřen byl parním strojem, který žene pilu okružní i pásmovku, vrtá dna, táhne soustruh i brusy. V závodě tom vyrábělo se do roka průměrné za 140.000 K sudů, kádí, soudků a pod.
Antonín Ulík znám byl jako ryzí čech.
Antonín Ulík, první český bednářský velkozávod, založen roku 1856 v Praze-Holešovicích. Sklad v Karlíně u Prahy.
Svůj rozsáhlý závod, jsa již u věku pokročilém, řídil se vzácnou odbornou znalostí a obchodní obratností. Vynikající tento náš průmyslník zemřel 9. května 1898
Antonín Ulík, vyznamenám na mnoha výstavách.
První český bednářský velkozávod, založen roku 1856 v Praze-Holešovicích. Sklad v Karlíně u Prahy.
Doporoučí se pivovarům ku zhotovování sudů na pivo počínaje od 1/4 hl, do velikosti jakéholi a dodává tytéž úředně cejchované se suchého slavonského a českého dříví dobrým železem okované. Taktéž nabízí kádě kvasné z dříví modřínového, dobového a borovicového v množství jakémkoliv za ceny nejlevnější při nejrychlejším dodávní. Déle doporučuje se ku zhotovení sudů na víno, nádob pro cukrovary a lihovary a chová na skladě soudky a sudy pěti až 100 litrové, zvláště ku potřebě pánů vinárníků, výčepníků lihovin a octa. Při větší objednávce zvlášť mírné ceny.
Emanual Barth v Praze
Stroje a potřeby pro pivovary a sladovny.
Filiálka v Kievě, Rusko
Založeno 1872
Kanceláře Emanuel Barth Praha
Vyznamenán: Spolkem pro průmysl pivovarský v království českém, Rakousko-Uherským spolkem sládků a sladmistrů ve Vídni, na výstavě architektury a inženýrství v Praze a jiné.
Písarna a sklady, Senovážná ulice č. 56,
Telefon číslo: 287
Firma Emanuel Barth Praha dodává pro rok 1909 následující položky:
Armatura ku kotli
Armatura k tlakostrojům
Bedny na láhve
Emanual Barth v Praze, sklad veškerých potřeb pro pivovary a sladovny
Broky emailové
Broky ocelové
Čerpadla vzdušní, automatická, elektrická, vodní, na kotli
Čistič vzduchu
Deska nástěnná na láhev s kyselinou uhličitou
Destičky, k záklopkám
Držadla na kontrolní skla, držátka korků
Filtry na pivo
Finimetr
Hadice gumové k plnění lahví, hadice pivní, hadice vzdušní
Hlavy okrasné ku stojanu
Chladič na láhve
Chytač oleje
Jehly narážecí
Kapsle cínové na láhve, Kapslováčky
Kartáčky k čistění lahví, Klíč k zám. na kyselinu uhličitou
Kohoutky, k tlakostrojku, vypouštěcí, kohoutky vzdušní
Kohouty načínací , kohouty výčepní, kohouty do sudu
Konvičky pivní
Kontrolní skla
Korkovačky s pákou, korkovačky ruční, korkovačky strojní
Korky do lahví
Kose na láhve
Kotle vzdušní, kotle s čerpadly
Kroužky gum. k zákl.
Láhve na kyselinu uhličitou
Lednice na láhve a sudy
Ledničky
Isobarometrický stáčecí stroj na sudy firma Emanual Barth
Mačkadla korků
Manometr
Míry litrové
Nálevky pivní
Obaly slaměné
Odzátkovačky
Ohřívač jídel, ohřívač vody
Okrasy k výčep, stojanům
Pasteurisační přístroje
Pípy dřevěné, pípy mosazné do sudů, pípy pěnicí
Pračky na korky
Prášek k čistění pivovodu
Přidržovač zátek
Přístroje k čistění lahví ruční, k čištění pivovodu
Přístroje ku kapslování lahví, přístroje ku korkování, mačkání korků, k namáčení lahví, ku nalepování etiket, přístroje k paření korků
Pyramidy na láhve
Regulátor vzduchu
Rozdělovač vzduchu
Roury cínové
Řidič vzduchu
Sběrač oleje
Skla kontrolní
Sklenice pivní
Skříňky na láhve
Sloupky výčepní
Soudky výčepní, spojky pivní, spojky vzdušní
Stojany na láhve, stojany výčepní
Stolice výčepní
Stoly výčepní
Stroje k čistění lahví, stroje ku namáčení lahví, stroje k nalepování’ etiket, stroje k plnění lahví, přeplakování lahví, zátkování lahví
Tácy k výčepním stolům
Tlakoměr
Tlakostroje úplné, čerpací, vodní tlakostrojky pivní, ruční
Transportér lahvových košů
Troubele k plnění lahví, ucpávky do jehel
Valník na lahvové koš
Ventilátory
Ventily přeplakovací, redukční na kyselinu, ssací, sudové, vzdušní a zpáteční
Vozíky na láhve
Vyplakovače lahví a sklenic
Výtah na lahvové koše, vytahováky korků, vyvozovač páry
Vývrtky korků
Záklopky na láhve
Zámyčky redukční na kys. uhl
Zařízení k mytí lahví
Zátkovačky
Zátky korkové
Známky na pivo
František Ringhoffer Smichov – Praha, firma založená roku 1771, nalezla cestu do pivovarů našich hned v prvních letech.
Továrna na stroje, slévárna železa a kotlárna, válcovny na měd a hamry
Továrna na vagóny a tendry, továrna na zboží měděné a kovové
Specielní oddělení pro stavbu, zařízení a rekonstrukci pivovarů a sladoven.
Varny na vaření piva s topením přímým ohřevem.
Sladovny a hvozdy pro slady plzeňské, vídeňské a bavorské.
Stroje ku čištění ječmene a sladu. Obraceče sladu a dopravníky vyfukovací.
Pneumatické sladovny soustavy Gallandovy.
Stroje chladící a ledotvorné soustavy Lindeovy. Výrobní právo pro Rakousko-Uhersko.
Parní stroje a parní kotle nejosvědčenějsí konstrukce
Vagony ku dopravě piva s chlazením a vytápěním.
Typickým příkladem jak velké hodnoty vznikají houževnatou pílí technicky zdatného řemeslníka, jest vznik a rozvoj pozdějšího koncernu “Závody Ringhoffer – Tatra a.s.
F. Ringhoffer Smíchow
Do Prahy přichází v roce 1769 mědikovecký tovaryš František Ringhoffer, který roku 1771 zakládá mědikoveckou dílnu na Starém městě pražském. Vzkvétající živnost vlivem tehdejšího pokroku cukrovarnictví a pivovarství rozšiřuje dále syn Josef a vnuk
František Ringhoffer. Jmenovitě poslední přivedl zděděné podniky na nebývalou výši. Pravě v době roku 1852, kdy kladou se počátky výstavny železných drah v Rakousku, zakládá František Ringhoffer zakoupením pozemků na Smíchově novou továrnu. Tento rok jest mezníkem založení Ringhofferovy vozovky na Smíchově. Výhodná doba přivádí podniky od první stovky nákladních vozů k dalším speciálním vozům, od jednoho tisíce dělníků až do čtyř tisíc dělníků v době světové války.
Nové objednávky z tuzemska i z ciziny kladou stále větší požadavky na podnik, takže roku 1911 rozhodují se vnuci zasloužilého Františka Ringhoffera k akcionování podniku za účasti velkobank a k výhradní specializaci podniku pro výrobu dopravních prostředků.
Do roku 1937 vyvezly Ringhofferovy závody do celého světa na 140 000 vozidel všeho druhu. Pouzději vyrábějí nákladní i osobní vozy, tendry, draisiny, lůžkové, jídelní a salonní vozy, vozy pro pouliční a polní dráhy, vozové části motorových vozů, kolejové autobusy, speciální vozy pro dopravu piva, mléka, masa atd., dynamoelektrické vozy a konečně zařízení pro bufety.
Připojením kopřivnické vozovky roku 1923 byl učiněn krok k organisaci velkého Ringhofferova koncernu. Kopřivnická továrna vyšla jako Ringhofferův závod z malé dílny kolářského mistra. Roku 1853 založena vozovka pro výrobu silničních vozidel
Nákladní automobil Tatra 24
později železničních. Z toho vyšel roku 1897 první kočárový automobil. Poslední tři desetiletí znamenají pro podnik prudký vzestup. Pracovní výsledky, dokumentujíci technickou úroveň Závodů Ringhoffer – Tatra a.s. jeví se ve zvýšené poptávce po oblíbených automobilech Tatra.
Mimo osobní a nákladní automobily staví kopřivnická vozovka též všechny druhy vozidel pro dráhy, kolejové autobusy, motorové vozy s benzínovými nebo Dieselovými motory, tramvaje, vozidla pro speciální účely atd. I nejrychlejší vozidlo ČSD “Slovenská strela” byla zkonstruována vyrobena v kopřivnické továrně.
Vedle vozidel specializovala se továrna na stavbu elektroautomatických chladících zařízení pro kuchyně, bufety, bufetová zařízení vůbec, výrobu Knorrovy brzdy pro železniční vozidla a silniční válce.
Pivní pult Tatra
Do Ringhofferova koncernu dále Moravsko-slezská vozovka ve Studénce s výrobou železničních vozidel všeho druhu, spirálových vrtáků a letadel. Po krátkém trvání letecké továrny ukazuje se i zde vynikajíci kvalita výrobků Závodů Rinhoffer – Tatra a.s. celou řadou nových leteckých národních i světových rekordů vytvořených na letadlech Tatra s motory Tatra.
Letadlo Tatra
F. Ringhhoffer, Smichov u Prahy.
Továrna na stroje, slévárna a kotlárna
Zařizování varen s vařením párou.
Výhody: rychlé a jednoduché regulování varu, větší čistota. Připalování rmutu vyloučeno. Šetření dna, Úspora paliva, úspora místa.
17 pánví provedeno.
V poslední době provedeno 10 úplných varen s topením párou.
F. Ringhhoffer, Smichov u Prahy. Továrna na stroje, slévárna a kotlárna
Fr. Ringhoffer tovární výroba sodových vod ve Velkých Popovicích, dodává sodové vody a limonády, vyrobené z výtečné vody proslulých lesních pramenů.
Doporučujeme: „Jablkový šumivý speciál” silně pěníci lahodný nápoj, lihuprostý, lékařsky doporučovaný.
Fr. Ringhoffer tovární výroba sodových vod ve Velkých Popovicích, dodává sodové vody a limonády, vyrobené z výtečné vody proslulých lesních pramenů. Doporučujeme: „Jablkový šumivý speciál” silně pěníci lahodný nápoj, lihuprostý, lékařsky doporučovaný.
Od založení firmy nalézáme zejména větší zařízení a celé stavby a přestavby v následujících pivovarech:
Praha, Klockel 1774, Chlumec r. 1788, Nusle 1801, Tábor, obec, sladovna 1808, Rožmitál 1821, Postoloprty 1840, Králové Dvůr 1848, Podmoklí, Kolín (panský), Horní Beřkovice, Krásné Březno r. 1802, dále v pořadí Kladruby, Hořovice, Kolín (městský), Ulice, Litoměřice, Kroměříž, Napajedla, Schellenhof (okr. piv.), Těšín, Pešť (Promontor), Vendulák Praha, Dolní Beřkovice, Popovice, Střížkov, Jince, Bestvíny, Jiretín, Klášterec, Hainšpach, Hartenberg, Náchod, Kynšperk, Cheb, Cáhiov, Janovice, Záhřeb, Linec, Hanušovice, Wiesenberg, Yojnice, Švechat, Neudorf, Uaudensdorf, Rajhrad, Hodonín, Kove Město, Karvín, Ljubífi (Kober), Buchheim, Puntigam, Udrim, Krakov, Třemešak, Pešť (Ha-gemacher), Pešť (Steinbruch), Terst Dreher), Krasiczyn, Lustenau uLince, llochwald, Simmering, Lysá, Šluknov. A mnohé další v cizině.
B. H. Hellmann Praha
založeno 1901
Později přejmenována na Továrna na filtry a pivovarské stroje
Správní budova firmy B. H. HellmannTlakoměr Továrna na filtry a pivovarské stroje akc. spol. dříve B. H. Hellmann v Praze
Firma B. H. Hellmann a.s. v Praze jest specialisována na výrobu strojů pro nápojový průmysl a to v prvé řadě pro průmysl pivovarský.
Firma Hellmann vyrábí filtry na pivo, pračky na filtrační hmotu, plniče sudů, různá čerpadla na pivo, čistící stroje na lahve jak kartáčové, tak i bezkartáčové, pro výkon až 8000 lahví v hodině, automatické plniče lahví, automatické zátkovače, požahovačky sudů, myčky sudů, sprchové chladiče, šrotovníky a pod.
Stáčečka piva B. H. Hellmann s dvěma jehlami a kotlíkem pro každou jehlu zvlášť. Možno plnit láhve každé velikosti bez přenastavovaní.Montovna strojů B.H. Hellmann
Dobrá pověst firmy B. H. Hellmann spočívá na výborné jakosti jejich výrobků, a většina pivovarů v Československé republice má strojní zařízení dodané touto firmou.
Firma Hellmann, vyrábí též stroje pro jiná odvětví nápojového průmyslu, na přiklad mycí stroje na láhve, plnicí a zátkovací stroje pro minerální vodu, sodovku, limonády, pro mlékarny a pod.
Dále staví firma Hellmann zcela moderní impregnační stroje pro sodovkárny, zvláštní plniče lahví pro citlivé minerální vody, myčky na konve pro mlékarny a pod.
Soustružna B.H.Hellmann
Odbytiště firmy B. H. Hellmann neomezuje se pouze na Republiku československou, nýbrž k tomuto odbytišti patří též veškerá území bývalého Rakouska-Uherska, Itálie, Balkán a Egypt.
Firma B. H. Hellmann jest největší a nejvýznamější firmou tohoto druhu v Republice československé. Vedlejší vyobrazení zachycuje pouze malou část dílen, postačí však zajisté k znázornění rozsahu firmy.
Zámečnická dílna B.H. HellmannB. H. HELLMANN, Praha, Mariánská ul. 29 Majitel: LEOPOLD SCHMIED.
B. H. HELLMANN, Praha, Mariánská ul. 29
Majitel: LEOPOLD SCHMIED.
Generální zastupitelství:
Sušáren, patent Hecking, nejnovější konstrukce, na mláto,
řízky, výpalky, škrob, lučebniny atd.
Pivních filtrů a filtrů pro všechny průmyslové účely
(Berlínská továrna na jemnofiltry „Sellenscheid v Berlíně).
Specialita: Filtrace
železitých vod bez lučebnin a bez pohonu strojních.
Nejnovějších stáčecích přístrojů na pivo s protitlakem
a samočinným doplňovačem, patent sládka Goetze.
Samočinných zásuvných a výsuvných pump otáčivých ku sudování piva.
Nicolaiových diagonálních roštů úsporných z pancéřové lité ocele. Obrovská úspora na topivu.
Přístrojů ku výrobě přírodního ledu, patent Síehler.
Sprchových chladičů s dvojitými vlnitými rourami (Patent Heřm. Káuinitz, Saská Kamenice).
Závěsných železných háků pro ležácké sudy, patent Wolf.
Mačkadel na slad se 2—4 válci (Lois Schrottor v Ropponu)
Špuntovnic, patent Neumann.
Pryžových troubelů „Cerevisia” na pivo, vodu, víno atd.
Patentních barevných a karamelovaných sladů ze sladovny LEOPOLDA SCHMIEDA, Praha,
Marianská ulice č. 29
Průmyslový podnik, továrna a strojírna Novák & Jahn, vznikla v Praze-Bubnech v roce 1865 spojením výrobce pivovarských strojů a zakladatele kanceláře pro zařizování pivovarů a sladoven pana Josefa Vincenta Nováka a Richarda Jahna, vystudovaného strojního inženýra, vedoucího zemědělské kanceláře zaměřené na lihovarnictví.
Strojírna Novák & Jahn se řadila k předním evropským firmám v oboru a vedla si znamenitě v domácí konkurenci. Pro pivovary, lihovary, sladovny a škrobárny vyráběla moderní varny na topení přímým ohněm nebo parou, třídírny, filtry, stáčecí stroje a veškerá transportní zařízení. Dále také anglické hvozdy, sprchové chladiče, kalibrátory sudů a mnoho dalšiho.
Cedule Zařízeno L.P. 1899 firmou Novák & Jahn, továrna na stroje v Praze
Firma Novák & Jahn vybavila více než 10 pivovarů v Praze, také všechny čtyři plzeňské pivovary a Český akciový pivovar v Českých Budějovicích
Pražské pivovary vybavené firmou Novák & Jahn:
Akcionářský pivovar na Smíchově,
Pražské pivovary v Holešovicích,
Měšťanský pivovar na Královských Vinohradech,
Akciový pivovar, Praha XV-Nusle,
Společenský pivovar pražských sládků v Braníku,
Praha první pražský akciový pivovar se sladovnou v Podbabe,
Praha pivovar pana U. Meislera „u zlaté štiky,
Praha pivovar p. J. M. Schary-ho „na Slovanech”,
Praha Libušinka pivovar kollegialní kapitoly na Vyšehradě,
Aparát na sušení mláta Novák & Jahn
Strojírna Novák & Jahn v Praze vyrábí aparáty k sušení pivovarského mláta patent Hecking. Při použití zpáteční páry strojů parních nestojí sušení žádných výloh, při použití páry direktní jsou výdaje jen nepatrné.
Více jak 200 sušáren jest již v činnosti.
Právě se zařizují pro pivovar p. Antonína Drehera v Terstu jeden apparát, pro pivovar pp. W. Waldštejna synů v Nuslích u Prahy dva apparáty.
Rozpočty a veškerá vysvětlení u strojírny Novák & Jahn, Praha-Bubny.
Výhradné právo výroby apparátů pro mocnářství rakousko-uherské.
Novák & Jahn továrna na stroje, kotlárna, mědikovectví, kovolitectví, Praha-Bubny, dodávají úplná zařízení pivovarů a sladoven, jakož i
Novák & Jahn továrna na stroje, kotlárna, mědikovectví, kovolitectví, Praha-Bubny,
plány pro novo a přístavby.
Zvláštnosti:
Parní pánve pro rmuty a mladinku.
Úspora paliva 50% oproti topení ohněm. Rychlé a jednoduché regulování. Rmuty nemohou se připáliti. Žádné opravy. Upotřebení kondezační vody ku napájení parního kotle. Spálení neb tržení dna nemožné. Úspora místa, větší čistota. Jemná, chlebnatá piva. Topiště a komín pro pánev úplně odpadá. Snadný přístup.
Patentní dvojité hvozdy osvědčené soustavy pro výrobu světlého i tmavého sladu.
Mechanické obraceče sladu patent Hochmuth.
Patentní mačkadla na slad s dvojitým pohybem válců, nejlepší soustava.
Sušidla mláda, zimotvorné stroje.
Zimotvorný stroj Habermannův dodává Novák & Jahn
Parní stroje a kotle všech velikostí a soustav.
Sprchové a skříňové chladiče.
Nejlepší doporučení, prospekty zdarma.
Firma Novák a Jahn vyrábí zimotvorné stroje soustavy Habermannovy, o jichž výtečném chodu a prospěchu nejlepší vysvědčení dosti důkazů podávají. Na obr. 38, jest znázorněn plynový aparát stroje tohoto.
Sprchový chladič Novák & Jahn
Co další výrobek uvádíme sprchové chladiče pro mladinku pivní, záparu, výpalky atd., jichž chladicí plocha z jednotlivých na sebe postavených měděných rour po stranách mosaznými spojkami v celek spojeny, pozůstává, na litých podstavcích spočívající a za příčinou čistění velmi
přístupny jsou.
Mačkadlo na slad firmy Novák & Jahn Praha-Bubny
Obr. 41. Mačkadlo na slad systému Novák a Jahn. Patentní mačkadla na slad s dvojitým pohybem válců, kterými
se nejen značná úspora sladu, ale i také rychlejší čeření docílí došlo
toho největšího rozšíření.
Na sta dobrozdání a vysvědčení
stojí u zmíněné firmy k disposici
k nahlédnutí, a jest nejlepším dů
kazem o osvědčenosti stroje tohoto,
že do veškerých zemí v Rakousko-
Uherském mocnářství, do Německa,
Belgie, Francie, Švýcarska, Ruska,
Švédská, Anglie, dále do Bul harska, Srbska, Itálie, ano až i do zámořských zemí dodány byly.
Novák a Jahn, strojírna Praha-Bubny. Od založení závodu roku 186o byly následující větší pivovary a sladovny zařízeny:
Podkováň akciový pivovar se sladovnou,
Nové Dvory u Kladna pivovar pana Daneše,
Loučka u Nového Jičína pivovar pana Leopolda Kudielky,
Nová Paka akciový pivovar se sladovnou,
Mýto akciový pivovar se sladovnou,
Česká Třebová akciový pivovar se sladovnou,
Sezemice pravovárečné měšťanstvo,
Praha první pražský akciový pivovar se sladovnou v Podbabě,
Náchod měšťanský pivovar,
Klatovy akciový pivovar se sladovnou,
Lipník společná sladovna,
Liteň pivovar a sladovna pana J. Daubka,
Staňkuv akciový pivovar se sladovnou,
Strakonice pravovárečné měštanstvo,
Mšeno akciový pivovar se sladovnou,
Hradec Králové pravovárečné měšťanstvo,
Znojmo pivovar pana Th. Maurala,
Košíř pivovar pp. Reitlera a Libitzkého,
Praha pivovar pana U. Meislera „u zlaté štiky,
Litoměřice společný pivovar „Elbschloss,
Unhošt pivovar pana Em. Urbana,
Meran (Tyroly) pivovar pana Jos. Euchse,
Karlovy Vary pivovar pana Ant. Webra,
Zlonice pivovar J. J. knížete Edurd. Kinského,
Něm. Brod pravovárečné měšťanstvo,
Sissek-(Slavonie) pivovar p. M. Blaua,
Krakov (Halič) pivovar p. B. Gunziga ml.,
Romny (Rusko) pivovar p. Ed. Petříčka,
Příbram pravovárečné měšťanstvo, Horní Beřkoviee pivovar pana Josefa Černýho,
Práč pivovar p Jos. Kašpara,
Jablonec n. Nisou pivovar p. barona Oppenheimra,
Nymburk pivovar p. M. Jelínka,
Jindř. Hradec pivovar J. O. hraběte Jaromíra Černína,
Plasy pivovar J J. knižete Metternicha,
Rumburk pivovar J. J. knížete Jana Lichtensteina,
Praha pivovar p. J. M. Schary-ho „na Slovanech”,
Wilhering u Lince pivovar pana Jós. Niklasa,
Domažlice pravovárečné měšťanstvo,
Mor. Ostrava pivovar p. M. Strassniamm,
Stanislavov (Halič) pivovar p. P. Sedelmayera,
Muros-Vásárhely (Sedmihrady) pivovar p. K. Krafita,
Hodkovice u Liberce pivovar p. W. Svobody,
Rakovník pravovárečné měšťanstvo,
Bílina pivovar knížete Morice z Lobkovic,
Tupadly knížecí Auerspergský pivovar,
Nasavrky knížecí Auerspergský pivovar,
Český Brod pravovárečné měšťanstvo,
Dolní Počernice pivovar barona z Deszenyfi,
Planá městský pivovar,
Preystadt (Horní Rakousy) měšťanský pivovar,
Praha Libušinka pivovar kollegialní kapitoly na Vyšehradě,
Beroun pravovárečné měšťanstvo,
Mnichov u Mariánských Lázní měšťanský pivovar,
Místek (Morava) výčepní měšťanstvo,
Kraslice pivovar pp. Lili & Bohm,
Zaczernie (Halič) pivovar p. dama rytíře z Jedrzejwicz,
Rosice (Morava) pivovar svob. pana Hirsch-Gerentba,
Písek pravovárečné měšťanstvo,
Velké Březno pivovar pánu Eckelmann a Wolfram,
Teplá, klášter, pivovar kláštera Praemonstrati,
Chotěšov pivovar knížete Thurn-Taxise,
Vrchlabí pivovar knížete Czernín-Morami,
Dzikow (Halič) pivovar hraběte Tarnowského, Kladruby pivovar knížete Windischgraetze,
Sarajevo (Bosna) pivovar Lówy-ho,
Ouřiněves pivovar p. AI. Tichého,
Skawina (Halič) pivovar p. Albína Kollorosa,
Krásíkov (Sehwanberg) pivovar knížete Loewenstein Wertheiin-Kosenberga.
Z velkých cizozemských staveb budiž uvedeno několik vynikajících staveb mezi jinými:
St. Etienne (Loiře, Francie) Société Anonyme des Brasseries Austro Franeaise a Paris (Pivovar na 80.000 hektok piva ročně),
Varšava (Rusko) první pivovar na pohyb parní pp. Kyjok a Lydke, Korf (Rusko) panský pivovar, Varese (Itálie) pivovar p. A. Lorettiho, Bělehrad (Srbsko) parní pivovar pp. II. Bailony a synů, Soíia (Bulharsko) pivovar p. Bogdana Proška, Slivno (Bulharsko) Société d e lu Brasserie B u lg a r e ,,S a g la s ie “ , S a r a je v o ( B o s n a ) p iv o v ar L o w y h o , R o m n y ( R u s k o )
pivovar p. Ed. Petříčka, Sabac (Srbsko) pivovar p. Panty L. Ivurtwitse,
Valjevo (Srbsko) pivovar p. Lazara W. Lazarevitse
Městský stavitel J. Rosenberg, pivovarský inženýr
Technická kancelář pro stavbu pivovarů a sladoven založená roku 1873.
PRAHA, Král. Vinohrady,
Dobrovského ulice 13,
Zařízení k sedlání sudů (systém J. Rosenberg) provedeno roku 1800 v pivovaře pana J. S. Daubka v Litni. Podál klenby obou šíjí sestrojená jest jednokolejná dráha, po niž se pohybuje přístroj rotační spojený s přístrojem zvedacím. Co přístroje zvedacího použito diflerenciálního kladkostroje, přístroj běhací jest litá cívka tak sestrojena, že nemůže s kolejnice nikterak se vymknouti. Při dosti malém jednostranném zataženi za řetěz pohybuje se celý přístroj ve směru naň působícím. (Obr. 51.)
Způsob sedlání sudů a sklep systému Rosengerg
Inženýr Josef Rosenberg ve svém článku „Vice světla! z r. 1888 píše: Nedostatek vzduchu stěžuje dýchaní, úží prsa, způsobuje tlení. Nedostatek světla činí každý krok nejistým, obmezuje obor činnosti.
V prostoru dostatečně osvětleném možno se jistě pohybovali, těžko-hybnost nohou a rukou, jakouž z přičiň nejistoty ve tmě pociťujeme, mizí, člověk pohybuje se volně. Zvláště platí to o světle slunečním, jež paprsky svými až do nejhlubších a nejvzdálenějších koutů proniká a blakodárně působí na člověka, zvíře i rostlinu.
Vpuštěno do uzavřené místnosti rozlévá se světlo denní stejně intensivně do všech její častí, práce může se na každém místě vykonávali a stejnou dobou končití. Nic nepřekáží chodu její, práce jest usnadněna. Žádný stín není tak tmavým, aby jej světlo denní neproniklo. A za nejchmurnějšího listopadového dne nepoměrně lépe se pracuje, než za nejlépe osvětlené noci , ani elektrické osvětlení nevyjímaje a tak se to má i se světlem sklepním. Je-li sklep sebe spořeji osvětlen světlem denním, provádí se jakákoli práce zcela jinak, než musíme-li ji konati při světle stearinové neb parafínové svíčky. Bludičky! Proč pak se tedy stále zřizování světlých sklepu zanedbávalo? Netřeba jiti pro odpověď daleko a dá se tato shrnouti v následujícím: Až do nedávná sotva při obydelnich staveních přihlíželo se k tomu, aby byla přiměřeně světlá. Chodby, kuchyně a schody musily být celý rok stále osvětlovány anebo musil s sebou nájemník nositi voskový sloupek. Co se tenkráte dbalo na vzduch a světlo? Jak tedy nyní odpomoci?
Při nových stavbách lze na to vzíti ohled, při stávajících musí se nejprvé shotoviti plán a pak možnost osvětlení vyhledati. Při nových stavbách upraví se jednoduché otvory tak, aby bylo přiměřené světlo po celém sklepě, okenní otvory pak se zasklí, aby transmisse tepla byla nemožnou. Paprsky sluneční neproniknou
Měsíce kdy se svítí
tabulemi dovnitř, poněvadž vnitřní tabule po cely rok jsou naběhlé. Ostatně mají se voliti skleněné tabule jen průsvitné a nikoli průhledné, aneb aby byly průsvitné, natříti je vápnem. Zařízením tímto odpadá pak oteplování sklepa a začouzení svíčkami neb jiným svítivém, jelikož chodí se se světlem takřka bez přestání.
Vezměme, že pracuje se ve sklepě denně průměrně od 5 hodin z rána do 9 hodin večer, tedy 15 hodin
denně, což činí do roka 15×365=5475 hodin, kdy se svítí. Je-li zavedeno do sklepa světlo denní, obdržíme následující, v každém ohledu
příznivý výsledek: Tudíž o 4018 hodin, kdy se svítí, méně; výsledek tento nepotřebuje zajisté dalšího vysvětlení, číslice tyto mluví zřetelně.
Skladné sklepy a spilka
Uvádíme některé stavby provedené Technickou kanceláří pro stavbu pivovarů a sladoven firmy J. Rosenberg :
Amstetty (Dolní Rakousko), skladné sklepy, pan Jan Mayr.
Benešov, parostrojní varna, chladicí stoky, dvojatý hvozd, vodárna se železnými nádržkami,
sprchový stroj chladicí na studhičnou i ledovou vodu s parní pumpou atd. v pivovaře
Jeho cis. Výsosti pana arcivévody Františka Ferdinanda Rakouského ďEste.
Bydžov, sklep lahvový s manipulační lednicí pro hostinec p. Arnošta Schreibera.
Červená Řečice, přestavba skladných sklepů v arcibiskupském pivovaře.
Dobřejovice, dvojatý hvozd a přestavba humen v arcibiskupském pivovaře.
Hořice, skladné sklepy v akciovém pivovaře a sklepy hostinské v Hořicích a Jičíně.
Jaroměřice (Morava), dvojatý hvozd a přestavba humen v pivovaře J. J. pana kníž. Pálffy-
Rietberga.
Jihlava (Morava), spilky v pravovar. pivovaře.
Kolín, dvojitý hvozd, přestavba humen a varny v pravovar. pivovaře.
Meziříč Velká (Morava), skladné sklepy, přestavba spilek, dvojitý hvozd, přestavba humen
Sklepy pivovaru Liten
v pivovaře J. J. kněžny Leop. z Lobkoviců.
Mírovice, dvojitý hvozd, přestavba humen a varny v pravovar. pivovaře.
Náchod, manipulační lednice v městském pivovaře.
Nymburk, skladné sklepy v pravovar. pivovaře.
Pacov, dvojitý hvozd, skladné sklepy a kvasírna, přestavba humen v panském pivovaře p.
dra ryt. Weisse.
Police n. M., skladné sklepy a spilky v pravovar. pivovaře.
Plandry, chladicí stoky v pivovaře vysokorodé svob. paní Luisy z Dobřenských
Sni i dary, skladné sklepy v pivovaře pana ryt. z Wagnerů.
Stříteř, hvozd v pivovaře J. J. knížete z Hohenzollernů.
Třebíč (Morava), skladné sklepy, přestavba dvoj. hvozdů v pravovar. pivovaře.
Votice, dvojatý hvozd, přestavba humna a varny, železný nádůvník v pivovaře pana rytíře
ze Schlesingerů.
Žebrák, skladné sklepy, spilky, humna, dvojitý hvozd, strojní zařízení na půdách, přestavba
varny, železné nádůvníky a’vodní pumpu, železnou nádržku, vodovod atd. v pivovaře
pana F. J. Nejedlého.
Dodané projekty k různým stavbám:
Amstetty (Dolní Rakousko), stavba paróstrojního pivovaru p. J. Mayra.
Benešov, sklepy skladné a spilky, pivovar Jeho cis. Výs. pana arcivévody Františka Ferdi
nanda Rakouského ďEste.
Dobrovice, skladné sklepy a rekonstrukce pivovaru J. J. knížete Thurn-Taxis.
Kašparské Hory, přestavba skladných sklepů v pravovar. pivovaře.
Konopiště, přestavba skladných sklepů J. J. knížete z Lobkoviců.
Mladá Boleslav, skladné sklepy a přestavba pravovar. pivovaru.
Podkován, skladné sklepy a přestavba starých v akciovém pivovaře.
24
Ve stavbě se nalézají:
Králové Dvůr, skladné sklepy, spilky, chladicí stoky a přestavba humen v parostr. pivovaře
pana Frant. Klazara.
Liteň, skladné sklepy v panském pivovaře pana J. F. Daubka.
Yaltinov Velký u Jabloně, skladné sklepy, spilky a parostrojní varna pana Jos. Groha.
Práč, spilky v pivovaře The Bohemian Breweries Limited.
Libeň, sklepy „ „ „ „ „ (dříve Knobloch).
Libeň, budova varní „ „ „ „ „ „
Hořice, dvojitý hvozd a rekonstrukce humna, sládkův byt v akc. pivovaře a sladovně.
Mimo jmenovaných staveb pracuji na různých projektech, kteréž
se letošního roku uskuteční.
